ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.1833.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 1833/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně XAVEROV, a. s., se sídlem v Praze 4, Lopatecká 223/13, PSČ 147 00, IČO 27242731, proti žalované Coca-Cola HBC Česká republika, s. r. o., se sídlem v Praze 9 – Kyjích, Českobrodská 1329, PSČ 198 21, IČO 41189698, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, za vedlejšího účastenství na straně žalované Pozemkového fondu České republiky, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, IČO 45797072, zastoupeného JUDr. Janem Kotíkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, U Ryšánky 15, pro určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 119/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2010, č. j. 55 Co 474/2009-221, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradu nákladů dovolacího řízení žalované částku 6.360,- Kč na účet Mgr. Marka Vojáčka, advokáta, se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované částku 6.360,- Kč na účet JUDr. Jana Kotíka, advokáta, se sídlem v Praze 4, U Ryšánky 15, oběma do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, které posléze podáním ze dne 3. listopadu 2010, došlým Nejvyššímu soudu dne 4. listopadu 2010, vzala v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud proto v důsledku tohoto dispozitivního úkonu žalobkyně dovolací řízení zastavil podle ustanovení §243b odst. 5, věty druhé, občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Žalovaná i vedlejší účastník na její straně mají vůči žalobkyni, jež z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení muselo být zastaveno, podle ustanovení §146 odst. 2, věty první, ve spojení s §224 odst. 1 a §243b odst. 5, větou první, o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložili v dovolacím řízení a které spočívají v odměně jejich advokátů za zastupování a v jejich hotových výdajích (§137 odst. 1, 3 o. s. ř.). Advokát žalované a stejně tak advokát vedlejšího účastníka učinili v dovolacím řízení pouze jeden úkon právní služby – vyjádřili se k dovolání. Vzhledem k ustanovení §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §10 odst. 3 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se odměna advokátů určuje podle ustanovení §5 písm. b) ve spojení s §18 odst. 1, věty první, uvedené vyhlášky a činí 5.000,- Kč. Každému z advokátů dále náleží paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K odměně a hotovým výlohám v celkové výši 5.300,- Kč je třeba připočíst částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 20 %, tj. částku 1.060,- Kč, kterou budou oba advokáti jako plátci této daně povinni z odměny a z náhrad odvést a která podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. rovněž patří k nákladům řízení. Žalobkyně je tak povinna zaplatit jak žalované, tak vedlejšímu účastníku na straně žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich advokáta (§243c odst. 1 ve spojení s §149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 23. listopadu 2010
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu