ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.2165.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 2165/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně Česká pojišťovna a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, IČ 45272956, zastoupené JUDr. Ing. Petrem Tomaštíkem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Úvalská 1220/38, proti žalované J. Ž. , o zaplacení částky 1.584,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 444/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. prosince 2009, č. j. 21 C 444/2009-29, ve znění opravného usnesení ze dne 16. února 2010, č. j. 21 C 444/2009-33, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovoláním napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 rozhodnutím odvolacího soudu není. Jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. §10a o. s. ř.). Nedostatek funkční příslušnosti je nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit (srov. shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 33 Cdo 3072/2000, uveřejněný pod č. C 143 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, svazek 2).
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované podle ustanovení §104 odst. 1, věty první, ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Pro úplnost lze dodat, že opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, pokud to ovšem zákon nevylučuje (srov. §201 o. s. ř.). Jak žalobkyni správně poučil soud prvního stupně, odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, přípustné není (srov. §202 odst. 2 o. s. ř.). Bylo by tedy neúčelné, aby se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda podání žalované není podle jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) ve skutečnosti odvoláním.
Dovolatelka nebyla zastoupena advokátem, ač je v dovolacím řízení takové zastoupení povinné (srov. §241 o. s. ř.). Protože však v tomto dovolacím řízení nepřichází v úvahu jiné rozhodnutí než jeho zastavení pro nedostatek neodstranitelné podmínky řízení, nebylo důvodu vyzývat žalovanou k odstranění nedostatku povinného zastoupení (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §146 odst. 2, větou první, ve spojení s §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věty první, o. s. ř. ; žalobkyni, která by podle těchto ustanovení měla právo na náhradu, v dovolacím řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. června 2010
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu