ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.3195.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 3195/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Koláře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně P. E., s.r.o. , zastoupené JUDr. V. V., advokátem , proti žalované P. I. A. C. spol. s r.o. , zastoupené JUDr. Z. Ž., advokátkou o 60 690 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 536/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2009, č. j. 64 Co 503/2008-166, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 960 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce JUDr. V. V.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 27. května 2008, č. j. 31 C 536/2006-134, uložil žalované zaplatit žalobkyni (do 29. září 2009 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze - oddíl C, vložka 97803, pod obchodní firmou M.M. E., s.r.o.) 59 500 Kč s 0,1% úrokem z prodlení denně od 15. června 2006 do zaplacení (bod I. výroku), zamítl žalobu v rozsahu částky 1 190 Kč s 0,1% úrokem z prodlení denně od 15. června 2006 do zaplacení (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky navzájem a o nákladech státu (body III. a IV. výroku).
K odvolání obou účastníků řízení Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. března 2009, č. j. 64 Co 503/2008-166, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku v rozsahu částky 59 500 Kč s 0,1% úrokem z prodlení od 23. října 2008 do zaplacení a řízení zastavil, a potvrdil ho ve zbývající části vyhovujícího výroku, v zamítavém výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech státu (první odstavec výroku). Odvolací soud dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky za řízení před soudy obou stupňů (druhý odstavec výroku).
Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu jeho výroku, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušen a řízení bylo zastaveno, a dále proti jeho výroku o nákladech řízení podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a v otázce jeho důvodnosti odkázala na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a písm. b) a odst. 3 o. s. ř. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření navrhuje dovolání žalované pro jeho nepřípustnost odmítnout s tím, že jí bude přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.
Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 12. čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 30. června 2009.
Dovolání žalované proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku v rozsahu částky 59 500 Kč s 0,1% úrokem z prodlení od 23. října 2008 do zaplacení a řízení zastavil, jež je přípustné podle §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř., Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné, neboť dovolatelka, aniž vznesla jakékoli námitky do procesních předpokladů rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o částečném zpětvzetí žaloby po zahájení odvolacího řízení, polemizuje pouze se skutkovými závěry soudů obou stupňů a předkládá ze svého pohledu argumenty na podporu jí zastávaného názoru, že žalobkyně svému závazku zprostředkovat žalované vhodného kandidáta na dohodnutou pracovní pozici nedostála. Dovolání ve zbývajícím rozsahu, v němž směřovalo proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu jeho výroku o nákladech řízení, Nejvyšší soud odmítl podle §218 písm. c) o. s. ř. pro nepřípustnost (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 500 Kč podle §10 odst. 3, §14 odst. 3, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 160 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 17. února 2010
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu