ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.330.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 330/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Koláře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně P.-Z., spol. s r.o., zastoupené JUDr. O. K., advokátem proti žalovanému M. V., zastoupenému JUDr. M. J., advokátem o 90 310,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 27 C 443/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, ze dne 26. června 2008, č. j. 29 Co 359/2007-64, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví tohoto rozhodnutí označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil zamítavý rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 16. listopadu 2006, č. j. 27 C 443/2004-31, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, který dovolatelka spatřovala v tom, že odvolací soud pochybil svým závěrem o uznání závazku žalobkyní. Lze sice souhlasit s námitkou dovolatelky, že splní-li dlužník svůj dluh v celém rozsahu, nemůže mít toto plnění účinky uznání splněného dluhu podle §407 odst. 3 obchodního zákoníku ani analogicky, neboť účinky uznání dluhu v tomto ustanovení zákon váže na zbytek nesplněného dluhu, a nikoli na tu část dluhu, kterou dlužník plní. Chybné řešení této otázky odvolacím soudem je však bez jakéhokoli vlivu na správnost jeho rozhodnutí založeného na závěru, že žalobkyně zaplatila žalovanému částku 90 310,50 Kč důvodně, a proto se na straně žalovaného o tvrzené bezdůvodné obohacení nejednalo.
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání nemohla založit ani námitka dovolatelky, kterou odvolacímu soudu vytýkala pochybení při zjišťování skutkového stavu (neprokázání dodání zboží ze strany žalovaného žalobkyni), z něhož odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) při svém právním posouzení věci vyšel. Je tomu tak proto, že dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. (t. j. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), pod který lze tuto její výhradu z hlediska jejího obsahu podřadit, nemůže přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 c) o. s. ř. založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a 238a o. s. ř.), což případ podaného dovolání není.
Podle §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. ledna 2010
JUDr. Miroslav Gallus.
předseda senátu