ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.3563.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 3563/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka Ph.D. a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně S V O s.r.o. , se sídlem v Praze, Ohradní 1368, PSČ 140 00, IČ 49287583 , proti žalovanému L. P ., zastoupenému JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, o 245 623 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 46/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. března 2009, č. j. 12 Cmo 370/2008-117, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2008, č. j. 38 Cm 46/2007-82, v napadených výrocích, jimiž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 211 209 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení (výrok I.), a dále rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků (výrok II.), není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Brojil-li dovolatel proti závěru odvolacího soudu o převzetí dodaného zboží žalovaným, patrně přehlédl, že dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. (t. j. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), pod který je možné tyto jeho výhrady z hlediska jejich obsahu podřadit, nemůže přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a 238a o. s. ř.).
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemůže založit ani námitka dovolatele o nesprávné aplikaci §407 odst. 3 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), která se může týkat pouze částky 3 100 Kč, představující nezaplacenou část faktury č. 99005911 znějící na částku 126 392 Kč, když u práva na zaplacení této částky 3 100 Kč dovodil odvolací soud při zkoumání námitky promlčení běh nové promlčecí doby dle §407 odst. 1 obch. zák. (zbývající část žalobního nároku přiznal odvolací soud žalobkyni z titulu vzniku práva na zaplacení kupní ceny, aniž by aplikoval ustanovení §407 odst. 3 obch. zák.). V uvedeném případě odvolací soud ustanovení §407 odst. 3 obch. zák. správně vyložil a na zjištěný skutkový stav aplikoval, přičemž z ničeho nevyplývá, že by nesplněný zbytek závazku (3 100 Kč) představoval plnění na jinou smlouvu než poskytnuté částečné plnění.
Poukazoval-li dovolatel na opomenutí soudu rozhodnout o nákladech řízení ve vztahu k žalované V. P., vůči níž bylo řízení na základě zpětvzetí žaloby zastaveno, není ani tato jeho námitka způsobilá přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) založit (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Vzhledem k tomu, že dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. září 2010
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu