ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.3574.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 3574/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobce J.K., proti žalovanému J. P., o zaplacení částky 8.976,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 40 C 199/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2008, č. j. 15 Co 574/2007-121, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž bylo žalobci uloženo ve lhůtě 10-ti dnů od doručení doplnit námitku podjatosti ze dne 14. prosince 2006, vznesenou vůči celému Krajskému soudu v Ostravě, není podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovoláním napadené usnesení v této věci není rozhodnutím, jímž soud rozhodl jako soud odvolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. 20 Cdo 2778/99, podle něhož rozhoduje-li krajský soud o vyloučení soudců, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím) a jeho přezkum dovolacím soudem je tak vyloučen. Občanský soudní řád proto neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. např. stanoviska pléna Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1996, a usnesení téhož soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod č. 112). Dovolací soud proto řízení o dovolání žalobce zastavil (§104 odst. 1 věta první o. s. ř., §243c odst. 1 o. s. ř.).
Protože toto usnesení není rozhodnutím, jímž se řízení končí, nerozhodoval dovolací soud o nákladech dovolacího řízení, o nichž bude rozhodnuto v rozhodnutí o věci samé, jímž se řízení končí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. února 2010
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu