ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.3847.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 3847/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo 00 00 13 50, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Krakovská 1256/24, PSČ 110 00, proti žalovanému F. N., o zaplacení částky 45.811,08 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 EC 227/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. července 2010, č. j. 14 Co 329/2010-125, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Klatovech rozsudkem pro uznání ze dne 22. února 2010, č. j. 8 EC 227/2009-107, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 45.811,08 Kč s úroky uvedenými ve výroku (výrok I.), řízení ohledně části úroků a úroků z prodlení specifikovaných ve výroku zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání žalovaného s odkazem na ustanovení §43 odst. 2 a §211 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), když dospěl k závěru, že žalovaný ani přes výzvu soudu prvního stupně neodstranil vady odvolání (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, ve kterém popisuje svou tíživou finanční situaci, špatný zdravotní stav a žádá Nejvyšší soud o „dovolání s návrhem na oddlužení“.
S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání podle ustanovení §43 odst. 2 a §211 o. s. ř. pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (srov. ustanovení §237 až §239 o. s. ř., jakož i závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2005, sp. zn. 29 Odo 837/2003); Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Pro úplnost lze dodat, že správnost rozhodnutí o odmítnutí odvolání může být přezkoumána jen k žalobě o zmatečnost (srov. ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. listopadu 2010
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu