ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.4011.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 4011/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Zemědělského družstva Mostek , se sídlem v Mostku, p. Choceň, IČ 00131351 , zastoupeného JUDr. Karlem Hubálkem, advokátem se sídlem v Žamberku, ul. 28. října 160, proti žalované Orlická ALBA, s. r. o., v likvidaci , se sídlem v Kostelci nad Orlicí, Čestice, PSČ 517 41, IČ 49813102, zastoupené JUDr. Annou Vyhlídovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Gočárova 535, o 1 475 036,13 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 96/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. ledna 2009, č. j. 38 Co 196/2008-274, ve znění opravného usnesení ze dne 25. června 2010, č. j. 38 Co 196/2008-308, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce JUDr. Karla Hubálka.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 17. ledna 2008, č. j. 4 C 96/2003-209, ve znění usnesení ze dne 18. srpna 2010, č. j. 4 C 96/2003-323, v napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé, kterým bylo uloženo žalované zaplatit žalobci částku 801 888,29 Kč s příslušenstvím, změnil ho v obou výrocích o nákladech řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, neboť otázku obrany žalované, spočívající v námitce započtení její pohledávky týkající se tzv. nedokončené výroby, řešil odvolací soud v souladu s hmotným právem a soudní judikaturou. Navíc dovolatelka přehlédla, že odvolací soud založil své rozhodnutí nejen na závěru, že tzv. nedokončená výroba jako součást pozemku nemůže být předmětem samostatných právních vztahů, ale zejména na tom, že za stavu, kdy smlouva o „podpronájmu“ pozemků ze dne 15. února 2001 uzavřená mezi žalovanou jako pronajímatelkou a žalobcem jako nájemcem neobsahovala žádné ujednání o tzv. nedokončené výrobě, se sjednaná úplata vztahovala k pronájmu předmětných pozemků včetně tzv. nedokončené výroby.
Podle §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna nahradit žalobci účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10 000 Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 15. listopadu 2010
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu