ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.4555.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 4555/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobkyně TV PRODUCTS CZ s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Rybná 669/4, PSČ 110 00, IČ 26061333, zastoupené JUDr. Davidem Štrosem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 32, PSČ 110 00, proti žalované Telenákup Česká republika, s.r.o. , se sídlem v Praze 3, U nákladového nádraží 3146/6, PSČ 130 00, IČ 62914952, zastoupené Mgr. Jiřím Slavíčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 11/449, PSČ 140 00, o ochranu práv majitele ochranných známek a před jednáním nekalé soutěže, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 Cm 42/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. května 2008, č. j. 3 Cmo 460/2007-439, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Jiřího Slavíčka do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. srpna 2007, č. j. 32 Cm 42/2005-395, ve výroku ve věci samé, kterým byla zamítnuta žaloba, aby se žalovaná zdržela při své obchodní činnosti užívání označení ORBITREK a SUPER CHOPPER, jež má žalobkyně zapsány Úřadem průmyslového vlastnictví jako ochranné známky, a zaplatila žalobkyni přiměřené zadostiučinění za porušení práv k nim, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále rovněž jen „o. s. ř.“), protože ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil. Dovolání v rozsahu směřujícím proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 30. června 2009 (srov. čl. II. bod 12 přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatelka spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v nesprávnosti skutkových zjištění, podle nichž k označení ORBITREK, rozdílnému od označení ORBITRAC, svědčí žalované práva dřívějšího držitele (a nadto ochranná známka žalobkyně k tomuto označení byla Úřadem průmyslového vlastnictví zrušena) a slovní označení SUPER CHOPPER, které tvoří část ochranné známky zapsané pro žalobkyni, je samo o sobě pouze druhovým označením výrobku bez distinktivní schopnosti, která podle ní z provedeného dokazování nevyplynula, a v nesprávnosti právního posouzení, že žalovaná se používáním uvedených označení nedopustila vůči žalobkyni nekalosoutěžního jednání, poukazujíc přitom zejména na právní názor Vrchního soudu v Praze vyslovený v rozhodnutí sp. zn. 3 Cmo 1444/94, že i užití zapsané ochranné známky může být jednáním proti dobrým mravům soutěže. Tato otázka však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.
Dovolatelka, obsáhle polemizujíc se správností skutkových zjištění, totiž patrně přehlédla, že dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. (tj. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), pod který lze tyto výhrady z hlediska jejich obsahu podřadit, nemůže přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen je-li přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o. s. ř.), což případ podaného dovolání není.
Za tohoto stavu by tedy zásadní právní význam napadeného rozhodnutí mohla založit zejména skutečnost, pokud by řešilo právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo posoudilo-li by dovolatelkou vymezenou právní otázku v rozporu s hmotným právem. O takovou situaci však dle názoru dovolacího soudu nejde.
Podle skutkových zjištění odvolacího soudu (jejichž správnost je dovolatelkou nepřípustně zpochybňována) žalovaná užívala pro své zboží označení ORBITREK jako dřívější držitelka formálně nechráněného označení. Uvedené označení nelze ztotožňovat s označením ORBITRAC a ochranná známka k němu zapsaná pro žalobkyni k tomuto označení byla Úřadem průmyslového vlastnictví vymazána z registru ochranných známek. Označení SUPER CHOPPER žalovanou rovněž užívané není totožné se zapsanou ochrannou známkou žalobkyně a je obecným označením popisujícím funkci výrobku bez rozlišovací schopnosti. Dospěl-li na základě takto zjištěného skutkového stavu odvolací soud k právním závěru, že jednání žalované není v rozporu se zákonem o ochranných známkách, ani s dobrými mravy soutěže, a není způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, nebo spotřebitelům, který vyústil v potvrzení zamítavého rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé, nelze mu vytknout, že by tyto otázky řešil v rozporu s hmotným právem, především s ustanovením §16 odst. 3 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, §10 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a §44 a následujícími ustanoveními obchodního zákoníku. Na tom nic nemění dovolatelkou zmíněný a sám o sobě správný právní názor Vrchního soudu v Praze. Z jeho formulace je totiž zřejmé, že závěr o možném nekalosoutěžním jednání závisí na skutkovém stavu zjištěném v každé konkrétní věci. V této věci však - jak vyplývá z napadeného rozhodnutí - odvolací soud skutkový stav umožňující takové právní posouzení nezjistil.
Podle ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř, protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto. Žalobkyni tak vznikla povinnost nahradit žalované její náklady řízení, sestávající z odměny advokáta za zastoupení v řízení v jednom stupni (dovolací řízení), v němž učinil jediný úkon (vyjádření k dovolání, v němž žalovaná navrhla napadené rozhodnutí potvrdit), určené podle ustanovení §3 odst. 1, bodu 5. (nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 1,000.000,- Kč), §8 (zdržovací nárok), §17 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném od 1. září 2006 částkou 10.000,- Kč, z paušální náhrady ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. září 2006, a z náhrady 20% daně z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč, celkem tedy ve výši 12.360,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 15. dubna 2010
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu