ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.794.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 794/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobkyně ANTIKVA NOVA s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Moskevská 13/309, PSČ 101 00, IČ 25774689, zastoupené JUDr. Vladimírou Šaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Sázavská 3/766, proti žalované České podnikatelské pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 4, Budějovická 5, PSČ 140 21, IČ 63998530, o zaplacení 403 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 C 138/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. září 2008, č. j. 62 Co 233/2008-100, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Městský soud v Praze potvrdil zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. ledna 2008, č. j. 8 C 138/2007-76, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatelka spatřovala zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v tom, že odvolací soud řešil otázku výkladu pojistné smlouvy č. 0002768828 ze dne 12. srpna 2003 v rozporu s hmotným právem, dospěl-li k závěru, že místo pronajatého skladu, v němž došlo k odcizení exponátů určených pro aukci, není místem pojištění sjednaným v pojistné smlouvě, a proto nebyly naplněny předpoklady práva žalobkyně na pojistné plnění. Vzhledem k tomu, že otázka výkladu konkrétního smluvního ujednání nemá judikatorní přesah, mohla by přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit pouze skutečnost, že by uvedenou otázku, do níž dovolatelka soustředila své námitky, řešil odvolací soud v rozporu s hmotným právem. K takovému závěru však Nejvyšší soud nedospěl. Argumentace dovolatelky o ujištění makléře o obsahu pojistné smlouvy, jejíž uzavření zprostředkoval, je bezpředmětná, neboť rozhodujícím pro posouzení práva pojištěného na pojistné plnění proti pojišťovně je pouze znění pojistné smlouvy.
Podle §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. června 2010
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu