ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2313.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 2313/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně P. U., zastoupené JUDr. Taťánou Hyndrichovou, advokátkou se sídlem Prostějov, Sušilova 8, proti žalovanému Z. Z., zastoupenému Mgr. Jaromírem Hladíkem, advokátem se sídlem Pardubice, 17. listopadu 623, o zaplacení částky 24.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 49/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 27. března 2006, č. j. 18 Co 69/2006-97, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 2.820,- Kč k rukám Mgr. Jaromíra Hladíka, advokáta se sídlem Pardubice, 17. listopadu 623.
Odůvodnění:
Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek ze dne 27. března 2006, č. j. 18 Co 69/2006-97, kterým Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 20. října 2005, č. j. 3 C 49/2004-78, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 24.500,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. Dovoláním dotčeným výrokem sice odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění převyšujícím částku 20.000,- Kč, avšak tato částka sestává z částek 14.500,- Kč (nedoplatek půjčky poskytnuté žalobkyní žalovanému na investici do hry SKY-LINE) a 10.000,- Kč (další půjčka, kterou měla žalobkyně poskytnout žalovanému na zakoupení oblečení). Protože jde o dva samostatné nároky s odlišným skutkovým základem, je třeba posuzovat přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř. (srovnej čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.) u každého jednotlivého nároku zvlášť bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 1998, sp. zn. 25 Cdo 735/98, a ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněná v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 113/98 a SJ 9/2000). Jelikož ani jeden z uvedených samostatných nároků nepřesahuje limitní částku 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vzhledem k §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. vyloučena. Okolnost, že souhrn jednotlivých plnění uvedenou částku přesahuje, je bez významu. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávně formulované poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání proti rozsudku. Není-li totiž možnost podat dovolání stanovena v zákoně (§236 odst. 1 o. s. ř.), jde vždy bez ohledu na to, jakého poučení se účastníkům ze strany soudu dostalo, o dovolání nepřípustné (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 809/2001).
Jelikož dovolání není přípustné ani proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutích a stanovisek pod R 4/2003), Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalovanému vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 2.050,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4. ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před 1. 9. 2006), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 470,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 13. května 2010
JUDr. Blanka M o u d r á
předsedkyně senátu