ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2482.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 2482/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce JUDr. PhDr. O. Ch. , zastoupeného JUDr. Jaroslavem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, proti žalované S-PROPERTY s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Nové Město, Ostrovní 222/8, zastoupené JUDr. Františkem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 3, Slezská 74/856, o zaplacení 63.630,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 35 C 6/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2009, č.j. 55 Co 354/2008-65, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.830,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Novotného, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalované směřující (hodnoceno podle obsahu) proti v záhlaví citovanému rozsudku v části, jíž městský soud ve věci samé potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 4. 2008, č.j. 35 C 6/2005-48, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Těžiště dovolací argumentace tvoří poukaz na rozpor napadeného rozhodnutí se závěry přijatými Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 32 Odo 303/2005 (uveřejněném na www.nsoud.cz). Dovolatelkou prezentovaný názor, že mandatáři vzniká nárok na úplatu pouze za řádně uskutečněnou činnost a že z pouhého označení úplaty jako paušální nelze dovozovat, že by mandatáři náležela úplata i v případě nevykonání žádné činnosti, byť vinou mandanta, se však z něho nepodává. Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku – naopak – dovodil, že v tam posuzované věci bylo jedinou podmínkou pro nárok mandatáře na dohodnutou paušální odměnu provádění práce pro mandanta v rámci plnění předmětu mandátní smlouvy, a to bez ohledu na to, zda tyto práce budou vykonávány každý měsíc po dobu trvání mandátní smlouvy; pokud by měla být výplata dohodnuté paušální odměny vázána na provedení prací mandatářem pro mandanta každý měsíc, muselo by být ujednání v tomto smyslu ve smlouvě (či jinak) účastníky výslovně sjednáno. Dovolatelka také přehlíží, že smlouva mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalované byla na rozdíl od smlouvy posuzované ve věci sp. zn. 32 Odo 303/2005 uzavřena před účinností zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.
Namítá-li dovolatelka, že právo žalobce na paušální odměnu i za období, v němž pro ni nevykonal žádnou činnost, z uzavřené smlouvy o poskytování právní pomoci explicitně ani implicitně nevyplývá, jedná se o výhradu, která směřuje proti skutkovému závěru, že povinnost platit sjednanou paušální částku žalobci smlouva nevázala na provedení konkrétní práce v konkrétním období, k němuž soudy nižších stupňů dospěly výkladem obsahu smlouvy s přihlédnutím k vůli smluvních stran. Uvedená námitka dovolatelky tak vystihuje dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci; k založení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je však nezpůsobilý (srov. znění §241a odst. 3 o.s.ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 4., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 4.530,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 18. listopadu 2010
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu