ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2491.2008.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce Ing. J. Č., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) I. B., a 2) H. B., oběma zastoupeným advokátem, o 370.907,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 12 C 336/99, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 21. 4. 2008, č.j. 69 Co 190/2008-450, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
V průběhu odvolacího řízení dosavadní žalobce Ing. F. Č. navrhl, aby na jeho místo vstoupil do řízení Ing. J. Č., kterému smlouvou ze dne 14. 4. 2008 postoupil pohledávku za žalovanými. Postupník se vstupem do řízení souhlasil.
V záhlaví uvedeným usnesením krajský soud rozhodl, že v řízení o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Přerově z 10. 10. 2007, č.j. 12 C 336/99-392, bude na straně žalobce pokračovat s Ing. J. Č. Podmínky procesního nástupnictví měl
za splněny, zejména uzavřel, že smlouva ze dne 14. 4. 2008, jíž dosavadní žalobce postoupil Ing. J. Č. pohledávku ve výši 697.659,- Kč s příslušenstvím vzniklou nezaplacením ceny díla a provedených víceprací podle smlouvy o dílo z 13. 4. 1997, je právní skutečností, s níž je spojen převod práva, o něž v řízení jde.
Proti usnesení krajského soudu podali žalovaní dovolání, jímž (hodnoceno podle obsahu) prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále též jen „o.s.ř.“), napadli závěr o splnění podmínek procesního nástupnictví. Dosavadnímu žalobci Ing. F. Č. podle dovolatelů nesvědčila ve sporu věcná legitimace, protože věřitelem pohledávky nebyl, a pohledávka, která byla předmětem postoupení, je ve smlouvě vymezena jiným právním důvodem, než k jakému dospěl
v (nepravomocném) rozsudku soud prvního stupně.
Dovolání – přípustné podle §239 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. – důvodné není.
Podle ustanovení §107a o.s.ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže
se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže
s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Ustanovení §107a o.s.ř. se uplatní i v řízení odvolacím (srov. §211 o.s.ř.).
Rozhoduje-li soud o návrhu podle ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř., nezabývá se tím, zda právo (povinnost), jež mělo přejít nebo mělo být převedeno na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoliv, případně zda podle označené právní skutečnosti přešlo nebo bylo převedeno na jiného, neboť takové posouzení se týká již věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2004 pod č. 31, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn.
29 Odo 708/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2004 pod č. 37). Není pochyb o tom (a ani dovolatelé opak nenamítají), že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a o.s.ř.),
je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Odvolacímu soudu tak nelze důvodně vytýkat, že se při řešení otázky procesního nástupnictví nezabýval aktivní věcnou legitimací původního žalobce, neboť ta se netýká zkoumání procesního nástupnictví, ale již posouzení věci samé. Protože právní důvod pohledávky, která byla postoupena a o níž v řízení jde (zda se jedná o plnění ze smlouvy nebo z titulu bezdůvodného obohacení), je rovněž věcí meritorního posouzení, je i další námitka žalovaných bezcenná.
Jelikož se dovolatelům správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2, části věty před středníkem, o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. ledna 2010
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu