ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.3035.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3035/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně RW. NVEST s.r.o. , se sídlem v Hradci Králové, Dřevařská 904, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému P. P. , zastoupenému Mgr. Milošem Znojemským, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 29, o vyklizení pozemků, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 9 C 34/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 12. 2008, č.j. 11 Co 442/2008-217, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.160,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Ervína Perthena, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 6. 2008, č.j. 9 C 34/2005-193, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. žalovaný namítá, že se stal oprávněným držitelem a uživatelem pozemků, které se smlouvou o budoucí kupní smlouvě ze dne 20. 12. 2001 město Ch. zavázalo po výstavbě hotelu převést do jeho vlastnictví; okolnost, že předmětné pozemky město Ch. prodalo žalobkyni a zmařilo tak naplnění účelu smlouvy o budoucí kupní smlouvě, nemá na užívání pozemků žalovaným žádný vliv.
Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí formuloval právní závěr, podle něhož je smlouva o smlouvě budoucí účinná jen mezi jejími účastníky (§50a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Jestliže vlastnické právo k věci, jejíž zamýšlený převod je obsahem smlouvy o smlouvě budoucí, účastník převede na osobu třetí, práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí zaniknou pro nemožnost plnění (§575 obč. zák.); nový vlastník věci do právního vztahu založeného smlouvou o smlouvě budoucí nevstupuje (srov. rozsudek ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1505/97, rozsudek ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 33 Cdo 2390/2000, rozsudek ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 26 Odo 1406/2005, rozsudek ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1721/2007, rozsudek ze dne 15. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 226/2007).
Protože odvolací soud posoudil věc ve shodě s tím, co je vyloženo shora, Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §7 písm. d/, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 1.500,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 360,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 29. listopadu 2010
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu