ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.3156.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 3156/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) MUDr. M. V., a b) J. P. , zastoupených JUDr. Michalem Marcinkou, advokátem se sídlem Olomouc, Riegrova 379/18, proti žalované M. V. , zastoupené JUDr. Františkem Novosadem, advokátem se sídlem Vsetín, Smetanova 1101, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 8 C 16/2005, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. května 2007, č. j. 11 Co 58/2007-220, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 2.160,- Kč k rukám JUDr. Františka Novosada, advokáta se sídlem Vsetín, Smetanova 1101.
Odůvodnění:
Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. května 2007, č. j. 11 Co 58/2007-220, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek ze dne 4. července 2006, č. j. 8 C 16/2005-191, jímž Okresní soud ve Vsetíně zamítl žalobu o vyklizení blíže specifikovaných nemovitostí, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř.“ (rozsudkem ze dne ze dne 8. března 1999, č. j. 6 C 136/98-35, který Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. prosince 1999, č. j. 10 Co 567/99-58, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, nerozhodl soud prvního stupně jinak - žalobu rovněž zamítl), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.; napadený rozsudek odvolacího soudu totiž nemá ve věci samé zásadní právní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Námitky žalobců, že jejich právní předchůdce J. P. se domáhal vyklizení předmětných nemovitostí již v roce 1998, a že svědci navržení stranou žalovanou byli zmanipulováni, neboť si nelze představit, že by si pamatovali události staré deset let tak přesně, vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., který není způsobilý založit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Na nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem tak žalobci usuzují výlučně zpochybněním skutkových závěrů, k nimž odvolací soud dospěl.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalované vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 950,- Kč (§2 odst. 1, §7 písm. d/ ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 360,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 16. března 2010
JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.
předsedkyně senátu