ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.3349.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 3349/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně E. C. , proti žalovanému J. Ch., o zaplacení částky 370.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 193/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. ledna 2009, č. j. 6 C 193/2008-27, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 10. 8. 2010, které výslovně označil jako „dovolání proti rozsudku“, brojí žalovaný proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. ledna 2009, č. j. 6 C 193/2008-27, jímž byl uznán povinným zaplatit žalobkyni 370.000,- Kč s příslušenstvím. Namítá, že žalobkyni ničeho nedluží a že dlužní úpis, který v řízení předložila, je podvrh.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle §104 odst. 1 věty prvé ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil (blíže srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, publikované v časopisu Soudní judikatura pod č. 45/2000). Výhrady proti rozhodnutí, které v dané věci vydal odvolací soud, tj. Krajský soud v Brně (konkrétně proti jeho usnesení ze dne 3. května 2010, č. j. 21 Co 298/2009-50, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání proti shora označenému rozsudku pro opožděnost) podání žalovaného neobsahuje. Ostatně takové dovolání by muselo být jako nepřípustné odmítnuto.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalovanému právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. září 2010
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu