ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4904.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 4904/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce RNDr. P. V. , zastoupeného JUDr. Michalem Filoušem, advokátem se sídlem v Olomouci, Koželužská 5, proti žalovanému L. K., zastoupenému JUDr. Michalem Hudečkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Kateřinská 5, o zaplacení 122.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 10 C 341/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 6. 2008, č.j. 69 Co 293/2008-58, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech dovolacího řízení 8.808,- Kč k rukám JUDr. Michala Hudečka, advokáta, do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil ve věci samé ve vztahu k žalovanému rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 3. 2008, č.j. 10 C 341/2007-38, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně vyložil obsah dohody o úschově. Prosazuje, že žalovaný projevil vůli zaplatit 122.500,- Kč jako odměnu za poskytnutí dřívější půjčky ve výši 110.000,- Kč a nové ve výši 135.000,- Kč, nikoliv vůli převzít dluh své sestry nebo přistoupit k jejímu závazku. Odmítl-li pak žalovaný odměnu za poskytnutí půjčky zaplatit, není jeho jednání v souladu s dobrými mravy. Uvedené námitky vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř. (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2000 pod č. 73), mířící na pochybení soudu při zjišťování skutkového stavu věci, který však nelze v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. použít. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že právní posouzení odvolacího soudu je v důsledku jeho pochybení ve skutkových závěrech neúplné.
Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 4., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 7.040,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.468,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 22. dubna 2010
JUDr. Pavel K r b e k
předseda senátu