ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.5307.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 5307/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně X.C., a.s. , proti žalovanému Mgr. S. H., zastoupenému advokátem, o zaplacení 180.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 623/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. května 2008, č. j. 4 C 623/2007-29 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2008, č. j. 19 Co 417/2008-37, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. května 2008, č. j. 4 C 623/2007-29, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2008, č. j. 19 Co 417/2008-37, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 19. května 2008, č. j. 4 C 623/2007-29, v důsledku zpětvzetí žaloby zastavil řízení o zaplacení 180.000,- Kč s příslušenstvím a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 39.400,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Městský soud v Praze (jako soud odvolací) usnesením ze dne 20. října 2008, č. j. 19 Co 417/2008-37, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti usnesení soudu prvního stupně a proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil výrok soudu prvního stupně o nákladech řízení, podala žalobkyně dovolání.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle §104 odst. 1 věty prvé ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. řízení o dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně zastavil (blíže srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, publikované v časopisu Soudní judikatura pod č. 45/2000).
Zbývá posoudit přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok soudu prvního stupně o nákladech řízení.
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalobkyní), není však přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není přípustnost dovolání dána již proto, že napadený výrok usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k výkladu pojmu „věc sama“ srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod R 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání v dané věci rovněž nezakládají, neboť rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam taxativně vyjmenovanými případy.
Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto odmítl (§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by jinak měl vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2010
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu