ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.111.2010.1
sp. zn. 4 Nd 111/2010-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce J. B., zastoupeného JUDr. Miroslavem Jirákem, advokátem se sídlem Kleinerova 24, Kladno, proti žalované I. B., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 25 C 211/2008, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 25 C 211/2008, projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. 25 C 211/2008, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §88 písm. a) o. s. ř. upravující výlučnou pravomoc soudu, jde-li o rozvod manželství, je namísto obecného soudu k řízení příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné trvalé bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud žalovaného, a není-li takového soudu, obecný soud žalobce.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů.
Podle ustanovení §88 písm. a) o. s. ř. je příslušným soudem soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů.
Z obsahu spisu (v doplnění žaloby ze dne 28. 1. 2009 a z vyjádření žalobce ze dne 22. 7. 2009) se podává, že poslední společné bydliště účastníků v České republice bylo na adrese K., P. Z vyjádření žalobce ze dne 22. 7. 2009 bylo též zjištěno, že ani jeden z účastníků již na této adrese nebydlí. Výlučnou pravomoc soudu tedy nelze podle kritéria posledního společného bydliště účastníků určit.
Podle ustanovení §88 písm. a/, věta za středníkem o. s. ř., není-li takového soudu, je příslušný obecný soud žalovaného.
Podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Z obsahu spisu se podává, že žalovaná většinu roku tráví ve Spolkové republice Německo. V České republice je pak trvale hlášena na adrese P.- B.
Obsah pojmu bydliště, tak jak ho užívá občanský soudní řád, není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel a který slouží též k určení adresy pro doručování fyzické osoby. Zpravidla se tyto pojmy překrývají, ne vždy je však zápis v identifikačním dokladu (např. v občanském průkazu nebo jiném dokladu totožnosti) či v evidenci obyvatelstva o trvalém pobytu fyzické osoby totožný s bydlištěm osoby. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, popř. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se tam trvale zdržovat. Bydlištěm je zejména místo, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí. Zpravidla soud usuzuje na obecný soud žalovaného podle údajů o evidenci obyvatelstva, přičemž ve sporném řízení je také věcí žalovaného, aby v případné námitce místní nepříslušnosti soudu doložil skutečnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jeho bydlištěm je jiné místo než to, které je evidováno jako místo jeho trvalého pobytu (cit. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 560).
Podle vyjádření žalobce se žalovaná na adrese svého trvalého pobytu v P., na níž má hlášen trvalý pobyt od 29. 4. 1996, fyzicky nezdržuje, neboť při pobytech v České republice se fakticky zdržuje výhradně na adrese D. Tato skutečnost je podložena svědeckou výpovědí pana L. P.,(protokol o výslechu - č. l. 34) a potvrzením vystaveným obcí D. (č. l. 37), z nichž se podává, že žalovaná se v době svého pobytu v České republice zdržuje ve svém domě v D., a že se v tomto domě zdržuje v průběhu roku opakovaně.
Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná se fyzicky při pobytu v České republice zdržuje výhradně na adrese v D., kde vlastní nemovitost, a lze proto dovodit, že tato adresa je adresou jejího bydliště v České republice. Obec D. spadá do obvodu Okresního soudu v Kladně.
Nejvyšší soud též přihlédl k zásadě hospodárnosti řízení, neboť řízení o rozvod manželství dle §24a zákona o rodině bylo u Okresního soudu v Kladně zahájeno již v listopadu 2008 a s ohledem na jednoduchost věci je na místě, aby bylo rozhodnuto v co nejkratší době.
S ohledem na výše uvedené a po posouzení všech okolností případu Nejvyšší soud určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata