Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.04.2010, sp. zn. 4 Nd 126/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.126.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.126.2010.1
sp. zn. 4 Nd 126/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně JUDr. L. P. , Ph. D. , zastoupené JUDr. Marcelou Ondřejovou, advokátkou se sídlem Mírová 69, Praha 10, proti žalovanému Perseus Consulting, s. r. o ., IČ: 26497727, se sídlem Lipence 523, 155 31 Praha 5 - Lipence, zastoupenému JUDr. Michalem Kroftem, advokátem se sídlem European Business Center, Dukelských hrdinů 34, 170 00 Praha 7, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 126/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 126/2009, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Blansku. Odůvodnění: V označené právní věci podala žalobkyně návrh na delegaci věci jinému soudu, konkrétně Okresnímu soudu v Blansku. V podání ze dne 21. 10. 2009 svůj návrh odůvodnila tím, že je již skoro rok v pracovní neschopnosti, bez zaměstnání, jejím jediným příjmem jsou dávky nemocenské, její výdělkové možnosti v rámci výkonu advokacie jsou po několikaleté odmlce a při nepříznivém zdravotním stavu nejisté. Dříve vykonávala advokacii v Praze, nyní bydlí na venkově na Moravě, dojíždění do Prahy je pro ni finančně tíživé a fyzicky náročné. Na druhé straně její bývalý manžel má dostatek finančních prostředků a sil, aby mohl vést spor u jiného soudu, v blízkosti Brna společnost Perseus Consulting, s. r. o. vlastní prosperující výrobní závod, který žalobce (zřejmě uvedeno omylem – zjevně míněn žalovaný)pravidelně navštěvuje jako jediný jednatel společnosti Perseus Consulting, s. r. o. Podáním ze dne 11. 3. 2010 se k návrhu na delegaci vyjádřil žalovaný. S návrhem vyslovil nesouhlas s tím, že návrh považuje za účelový a důvody, které žalobkyně uvádí, ničím nedoložila. Žalovaný uvedl, že mezi žalobkyní a jejím bývalým manželem, který je jednatelem žalované společnosti, je u Obvodního soudu pro Prahu 5 vedeno několik soudních sporů, jejichž průběh žalobkyně různými způsoby komplikuje a způsobuje průtahy řízení. Žalovaný je toho názoru, že žalobkyně trpí vzhledem ke svým procesním neúspěchům ve věci nechutí k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a vůbec k soudům v Praze, účelově se snaží převést další jednání mimo Prahu, kde si myslí, že bude rozhodováno více v její prospěch. To je podle žalovaného hlavní motiv, proč žalobkyně žádá o přikázání věci jinému soudu, přičemž ovšem nepříznivá soudní rozhodnutí si způsobuje sama svým chováním v průběhu několika posledních let. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobkyně nyní bydlí na Moravě v obci K. na základě svého zcela svobodného rozhodnutí a tato okolnost nemá žádnou souvislost s tím, že byla v loňském roce po celý rok v pracovní neschopnosti. Dále žalovaný upozornil, že přes okolnosti, které žalobkyně uvedla ve svém návrhu,je nadále pracovně činná, aktivně se zúčastňuje konferencí s rodinně právní tematikou v Praze, do Prahy jezdí i za svým nezletilým synem, za svou matkou a přáteli. K okolnostem, které žalobkyně uvedla jako odůvodnění svého návrhu na přikázání věci jinému soudu, uvedl, že žalobkyně jí tvrzené skutečnosti neprokázala, obdobně jako v ostatních soudních řízeních, v nichž činí u všech soudů obstrukce, podává spoustu různých návrhů, ale nikdy nic nedokládá a neprokazuje. Navrhl, aby návrhu na přikázání věci jinému soudu nebylo vyhověno. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V posuzovaném případě je z obsahu návrhu žalobkyně zjevné, že důvodem jejího návrhu na delegaci je tvrzení, že dojíždění k soudu do Prahy z jejího nynějšího bydliště v K. je pro ni finančně i fyzicky obtížné. Tuto skutečnost však Nejvyšší soud neshledal jako okolnost natolik významnou, aby mohla podstatným způsobem ovlivnit požadavek rychlosti a hospodárnosti řízení. Nejvyšší soud nemohl pominout ani vyjádření žalovaného, z něhož je zřejmé, že by přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu mohlo znamenat určité komplikace na jeho straně. Skutečnosti, které ve svém vyjádření k navrhované delegaci uvedl žalovaný, považuje Nejvyšší soud za přinejmenším stejně relevantní z hlediska projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 5, jako okolnosti uváděné žalobkyní jako odůvodnění návrhu na delegaci Okresnímu soudu v Blansku. Z obsahu spisu, povahy projednávané věci, současného stavu řízení a jeho předpokládaným dalším průběhem Nejvyšší soud neshledal nic natolik významného, aby to odůvodňovalo výjimku z výše uvedeného ústavního principu, a pro což by bylo vhodné přikázat věc jinému než místně příslušnému soudu. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Blansku nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. dubna 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/28/2010
Spisová značka:4 Nd 126/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.126.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09