ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.135.2010.1
sp. zn. 4 Nd 135/2010-78
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce Mgr. K. S., zast. JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem Štefánikova 10, Český Těšín, proti žalované České republice – Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, se sídlem Jankovcova 2, 170 04 Praha 7, zast. JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem Oldřichova 23, 128 00 Praha 2, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 474/2008, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 474/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 13. 4. 2010 (doručeno dne 20. 4. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci Okresnímu soudu v Ostravě podle §12 odst. 2 o. s. ř. Žalobce v návrhu na delegaci věci poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav a dále uvedl, že žalovaný má své pracoviště v Ostravě, kde jsou i všichni svědci, proto navrhl přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě. Obvodní soud pro Prahu 7 k věci sdělil, že s ohledem na procesní ekonomii a zejména na náklady účastníků i provádění případných důkazů by bylo vhodnější, aby řízení probíhalo u Okresního soudu v Ostravě, v jehož obvodu bydlí žalobce a je zde i pobočka žalovaného.
Žalovaná s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasila s odůvodněním, že delegací věci uvedenému soudu by nedošlo k hospodárnějšímu či rychlejšímu projednání věci. Žalovaná potvrdila, že sice má své pracoviště v Ostravě, avšak sídlo má v Praze .. a v tomto sídle má všechny své dokumenty vztahující se k předmětnému sporu. Žalobce ani v žalobě ani v jejím doplnění nenavrhuje žádné svědky, proto není zřejmé, které svědky z Ostravy má na mysli, navíc žalobci nic nebránilo zvolit pro podání žaloby soud daný na výběr podle §87 písm. a) o. s. ř., žalobce však z nepochopitelných důvodů podal žalobu u Okresního soudu v Karviné. Žalovaná se proto domnívá, že když žalobce nevyužil svého práva podat žalobu u Okresního soudu v Ostravě přímo, není nyní možné oddalovat rozhodování ve věci tím, že žalobce vznáší další procesní námitky či návrhy oddalující soudní rozhodnutí. Žalobce navrhl delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě až poté, co nebylo vyhověno jeho odvolání proti určení místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 7. Žalovaná rovněž podotkla, že v jiných soudních sporech, které vůči ní žalobce vedl či vede u Okresního soudu v Ostravě, uváděl adresu pro doručování v Praze, kde se běžně zdržuje.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 7) a Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobce, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Okresnímu soudu v Ostravě odůvodňuje svým nepříznivým zdravotním stavem a skutečností, že v obvodu Okresního soudu v Ostravě má pracoviště žalovaná a bydlí zde i všichni svědci. Dle výpisu z obchodního rejstříku má však žalovaná sídlo v Praze, žádní svědci v průběhu dosavadního řízení navrženi nebyli a žalobce svůj zdravotní stav nijak nedoložil. Dle sdělení žalované navíc žalobce v jiných soudních sporech, které vůči ní vedl či vede, uváděl adresu pro doručování v Praze. Žalobce měl možnost zvolit pro podání žaloby soud daný na výběr podle §87 písm. a) o. s. ř., měl tedy možnost zvolit Okresní soud v Ostravě, avšak žalobu podal u Okresního soudu v Karviné. Okresní soud v Karviné následně usnesením ze dne 18. 2. 2008, sp. zn. 25 C 9/2008, vyslovil ve věci svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 7 jako soudu místně příslušnému. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, na základě kterého Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 16 Co 267/2008, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Poté, co nebylo vyhověno jeho dovolání, navrhl žalobce delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zhodnotil, že delegací věci Okresnímu soudu v Ostravě by nedošlo k hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání věci, navíc je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s delegací věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasila, proto by delegací věci tomuto soudu mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý.
Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Ostravě nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2010
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu