ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.146.2010.1
sp. zn. 4 Nd 146/2010 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně: R. M. , zastoupené Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem ul. 28. října 61, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalovanému: Euthanasia o. s ., se sídlem Jezeřanská 1090, Kolín 5, IČ: 22674896, zastoupenému Mgr. Tomášem Kravčíkem, advokátem se sídlem Martinovská 5, Ostrava - Martinov, o zaplacení částky 3 341,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 12 C 343/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 12 C 343/2009, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Nejvyššímu soudu byl předložen spolu se spisem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 12 C 343/2009 návrh žalovaného na delegaci věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Ostravě.
Žalovaný svůj návrh, který učinil součástí odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Kolíně v označené věci, odůvodnil tím, že žalobkyně, jakož i další žalobci ve věcech, u nichž navrhl v tomtéž podání spojení věcí podle §112 o. s. ř., svědci i právní zástupci žalobkyně i žalovaného mají bydliště či sídlo v Ostravě, a tak s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení považuje za vhodné, aby věc projednal Okresní soud v Ostravě jako soud nejbližší k většině osob zúčastněných na soudním řízení.
Okresní soud v Kolíně vyzval žalobkyni, aby se k návrhu na delegaci vyjádřila s tím, že výzva k vyjádření byla žalobkyni, resp. jejímu práv. zástupci doručena dne 1. 3. 2010, přičemž žalobkyně se k návrhu na delegaci vhodnou nevyjádřila.
Nejvyšší soud z přiloženého spisu ověřoval, zda Okresní soud v Kolíně vyzval žalobkyni k vyjádření o předmětném návrhu s doložkou ve smyslu ustanovení §101 odst. 4 o. s. ř., že nevyjádří-li se tento účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Protože taková doložka není ve spise obsažena, nemůže Nejvyšší soud vycházet z premisy, že žalobkyně proti návrhu na delegaci námitky nemá.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu v Kolíně a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
V posuzovaném případě je z obsahu návrhu žalovaného zjevné, že důvodem jeho návrhu na delegaci je bydliště účastníka řízení, případných svědků či sídlo právních zástupců účastníků jako okolnost, která by podle názoru žalovaného měla přispět k hospodárnějšímu a rychlejšímu řízení. Žalovaný rovněž uvedl, že v obvodu Okresního soudu v Ostravě mají bydliště či sídlo také žalobci a právní zástupci účastníků řízení v dalších obdobných sporech, u nichž navrhuje spojení řízení s výše označenou věcí.
Nejvyšší soud nevzal v potaz skutečnost, že žalovaným bylo navrhováno spojení řízení. O tomto návrhu dosud procesním soudem nebylo rozhodnuto a Nejvyšší soud nemůže předvídat, kdy a s jakým výsledkem k rozhodnutí o návrhu na spojení věcí dojde.
Nejvyšší soud nepovažuje za významnou skutečnost, že právní zástupce žalovaného má sídlo v Ostravě a že by tato okolnost měla být jedním z důvodů pro delegaci předmětné věci k jinému soudu. Z obsahu spisu (č. l. 27) totiž vyplývá, že se jedná o zastoupení na základě plné moci ze dne 15. 12. 2009, a bylo to tudíž rozhodnutí žalovaného, kterým si zvolil v projednávané věci právní zastoupení advokátem se sídlem mimo obvod místně příslušného soudu.
Skutečnost, že v obvodu Okresního soudu v Ostravě mají bydliště případní svědci a právní zástupce žalobkyně své sídlo, nepovažuje Nejvyšší soud za natolik zásadní, aby odůvodňovala delegaci věci jinému než místně příslušnému soudu. V případě, že by místně příslušný soud sám považoval bydliště případných svědků za podstatnou okolnost ovlivňující rychlost a hospodárnost řízení, nestojí zajisté nic v cestě případnému dožádání. Sídlo svého právního zástupce pak žalobkyně sama patrně nepovažuje za důvod k delegaci vhodné, když se k samotnému návrhu na delegaci souhlasně nevyjádřila.
Z obsahu spisu, z povahy projednávané věci, ze současného stavu řízení a z jeho dalšího předpokládaného průběhu Nejvyšší soud neshledal žádné významné okolnosti, které by dostatečně odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu a pro které by bylo vhodné přikázat věc jinému než místně příslušnému soudu.
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Ostravě nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. května 2010
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec