ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.169.2010.2
sp. zn. 4 Nd 169/2010
USNESENÍ
Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Danuše Novotná rozhodla dne 2. července 2010 v právní věci návrhu na určení soudu příslušného k provedení řízení o úpravu práva a povinností k dítěti – nezl. S. T. O. , – po dobu po rozvodu manželství M. O. , zastoupeného Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, 28. října 3117/61, a D. O. , zastoupené Mgr. Ondřejem Holkem, advokátem se sídlem Čujkovova 1736/30, 700 30 Ostrava – Zábřeh, takto:
Podle §43 odst. 1 o. s. ř. se navrhovatel M. O. v y z ý v á k doplnění jeho podání ze dne 11. 5. 2010 - k podání návrhu na úpravu práv a povinností k nezletilému dítěti po dobu po rozvodu. K provedení tohoto úkonu se navrhovateli u r č u j e lhůta jednoho měsíce.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 11. 5. 2010 byl prostřednictvím právního zástupce M. O. podán návrh, aby Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, který soud České republiky upraví práva a povinnosti k nezletilému dítěti S. T. O. ,
V odůvodnění tohoto návrhu uvedl, že u Okresního soudu v Ostravě bude podána žaloba o rozvod manželství M. O. a D. O. , přičemž příslušnost tohoto soudu pro řízení o rozvod manželství je dána §88 písm. a) o. s. ř. Příslušnost soudu v opatrovnické věci ve vztahu k nezletilému synovi však nelze určit, neboť ten se nezdržuje v České republice. Navrhovatel uvedl, že jako nejvhodnější se mu jeví projednání úpravy práv a povinností k nezletilému dítěti Okresním soudem v Ostravě, neboť tento soud je soudem místně příslušným pro řízení o rozvod manželství.
Návrhu v současném stadiu nelze vyhovět.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vymezuje oprávnění Nejvyššího soudu určit soud, který projedná a rozhodne věc patřící do pravomoci soudů České republiky, kde však buď úplně chybějí podmínky místní příslušnosti nebo je nelze zjistit. Návrh na určení, který soud věc projedná a rozhodne, se může Nejvyššímu soudu dostat, dojde-li věcně a funkčně příslušný soud po podání žaloby k závěru, že není soudem místně příslušným, že se ale nemůže vyslovit o tom, kterému soudu bude věc postoupena, neboť pro pozitivní závěr o místní příslušnosti nemá podklady, případně že skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti nelze vůbec zjistit. V tomto případě (srov. §105 odst. 2 o. s. ř.) v usnesení rozhodne o předložení věci Nejvyššímu soudu, který ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud, který věc projedná a rozhodne.
V dalším případě návrh na určení podle §11 odst. 3 o. s. ř. může účastník podat Nejvyššímu soudu přímo. Uvádí-li se někdy, že se tak může stát ještě před podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, nelze to chápat tak, že Nejvyšší soud bude určovat místně příslušný soud abstraktně pro případ, o němž není zřejmé, zda vůbec v budoucnosti nastane a konkrétně jaký bude případně předmět řízení. Proto je třeba dovodit, že návrh na určení podle §11 odst. 3 o. s. ř. sice lze podat, aniž by předtím byla podána žaloba věcně příslušnému soudu, avšak že předpokladem takového návrhu je, aby k němu byla připojena žaloba, a tak byla napevno identifikována věc, která – jak ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. požaduje – patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit. V takovém případě je nepochybné, jaký je okruh účastníků řízení a o jaké věci (o jakém předmětu řízení) má být rozhodováno, a jsou vyloučeny případné budoucí spory o tom, zda posléze podaná žaloba je tou žalobou, o které bylo rozhodováno podle §11 odst. 3 o. s. ř. Tento postup má také ten důsledek, že řízení v takto nezaměnitelně určené věci je zahájeno dnem, kdy byl návrh se žalobou podán, a že tímto dnem nastaly procesní i hmotně právní účinky podané žaloby, neboť není věcný rozdíl mezi věcí, která je Nejvyššímu soudu předložena po podání žaloby za podmínek stanovených §105 odst. 2 o. s. ř a věcí, která je podána přímo s návrhem na určení místně příslušného soudu. V opačném případě, jestliže by měl být určován místně příslušný soud předem jen akademicky, bez vztahu k určitému nároku vymezenému procesně, nastaly by – na rozdíl od postupu podle §105 odst. 2 o. s. ř. – procesní účinky podané žaloby (např. překážka věci zahájené), popřípadě hmotně právní účinky (např. stavení promlčení) až (pokud vůbec) by byla v budoucnu eventuelně podána.
Z těchto důvodů je nezbytné, aby již existující návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. byl doplněn o konkrétní návrh na úpravu práv a povinností k nezletilému dítěti po dobu po rozvodu, který by mohl posléze projednat a rozhodnout ten soud, jemuž bude tento návrh k projednání a rozhodnutí přikázán usnesením Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není podle §202 odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné odvolání.
V Brně dne 2. července 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná