ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.180.2010.1
sp. zn. 4 Nd 180/2010-75
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Františka Hrabce v právní věci žalobce Home Credit, a. s. , se sídlem Moravské náměstí 249/8, 602 00 Brno, zastoupeného JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem Havlíčkova 13, 602 00 Brno, proti žalovanému P. K. , o zaplacení částky 6.115,46 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 346/2004, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 346/2004 se přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Odůvodnění:
V označené věci podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 22. 1. 2009 navrhl žalovaný delegaci věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Návrh odůvodnil tím, že je samoživitelem, otcem dvou dětí školou povinných, které denně vozí do školy a dále je momentálně v tíživé finanční situaci a nemůže si dovolit vynaložit náklady na cestu do Brna a zpět. Nad rámec těchto důvodů uvedl, že neví, o jaký úvěr se má v této věci jednat, neboť u Home Credit, a. s. má pouze kreditní kartu, z níž splácí své závazky, byť někdy s prodlením.
K podanému návrhu na delegaci se podáním ze dne 16. 2. 2009 písemně vyjádřil právní zástupce žalobce, který s delegací věci nesouhlasil. Poukázal na ustanovení úvěrových podmínek jako nedílné součásti Úvěrové smlouvy, kde si smluvní strany sjednaly Městský soud v Brně jako soud příslušný k řešení případných sporů. Důvody, kterými žalovaný odůvodnil svůj návrh, označil právní zástupce žalobce za nekonkrétní a nedostatečně prokázané tvrzení a že tyto důvody samy osobě nezakládají důvod k delegaci z důvodu vhodnosti. Podle žalobce nejde o skutkově složitou věc, žalovaný se v této věci soudu již několikrát vyjadřoval, takže soud se již s obsahem spisu seznámil a činil příslušné procesní kroky. Žalovaný také svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy již částečně hradil, což znamená, že přinejmenším základ nároku, který je předmětem projednávané věci, uznává. Žalobce tedy je toho názoru, že případná delegace věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 by nepřispěla k rychlejšímu a hospodárnějšímu řízení.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základní práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaný svůj návrh na delegaci jinému soudu odůvodnil především pro něj výhodnějším projednáním věci soudem v místě jeho trvalého bydliště, a to jednak s ohledem na to, že je otcem – samoživitelem, který pečuje o dvě nezletilé děti, jednak s ohledem na svou finanční situaci, což uvedl jako okolnosti, které komplikují jeho účast na projednání věci před soudem v Brně. Tyto okolnosti jako důvody pro navrhovanou delegaci však žalobce zpochybnil jako nekonkrétní a nedoložené a poukázal také na stav již probíhajícího řízení.
Důvody uvedené žalovaným v jeho návrhu považuje Nejvyšší soud za natolik závažné, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. Nejvyšší soud České republiky v posuzované věci shledal důvody uvedené žalovaným v jeho žádosti za závažné z hlediska procesního postavení žalovaného jako účastníka řízení, pro něhož osobní účast na jednání u Městského soudu v Brně – bez ohledu na to, že příslušnost Městského soudu v Brně je dle úvěrových podmínek sjednána výhodně pro žalobce jako soudu působícího v sídle žalobce - by nepochybně znamenala značnou komplikaci, což by ve svém důsledku mohlo mít negativní dopad i na rychlost a hospodárnost řízení. Nejvyšší soud nepřisvědčil stanovisku žalobce, že důvody uváděné žalovaným v jeho návrhu jsou nekonkrétní a neprokázané. Naopak sociální a osobní situace žalovaného je patrna z obsahu procesního spisu, včetně jeho finanční situace, pro kterou byl osvobozen od soudních poplatků.
Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 z důvodu vhodnosti vyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu přikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á