Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.07.2010, sp. zn. 4 Nd 184/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.184.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.184.2010.1
sp. zn. 4 Nd 184/2010 - 26 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce GZ Digital Media, a. s. , IČ: 27380068, se sídlem Tovární 340, 267 12 Loděnice, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem Kotlářská 51a, 602 00 Brno, proti žalovanému I. M. , zastoupenému Mgr. Jiřím Solilem, advokátem se sídlem Jakubská 2, 110 00 Praha 1, o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 792.064,- Kč a postižnými právy, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 885/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto: Věc vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 885/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně. Odůvodnění: V rámci námitek ze dne 12. 2. 2010 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 2. 2. 2010, sp. zn. 47 Cm 885/2009 vydanému Krajským soudem v Praze podal žalovaný návrh na přikázání označené věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně. Odůvodnil jej tím, že žalovaný fakticky pobývá v Brně a rovněž navržený svědek má bydliště v místě spadajícím do místní příslušnosti Krajského soudu v Brně a že i žalobce má sídlo v Brně. K návrhu se podáním ze dne 30. 3. 2010 písemně vyjádřil žalobce a v tomto vyjádření uvedl, že jednak má sídlo v Loděnicích, jednak v žádosti žalovaného o delegaci spatřuje spíše jeho snahu o protahování soudního řízení než účelnost. Dále uvedl, že žalobce, případně jím navrhnutí svědci i právní zástupce žalovaného se vyskytují v obvodu Krajského soudu v Praze a tedy přikázání věci do Brna by mohlo dle jeho názoru částečně zkomplikovat řízení, resp. oddálit vydání soudního rozhodnutí. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V posuzovaném případě je z obsahu návrhu žalovaného zjevné, že důvodem jeho návrhu na delegaci je tvrzení, že sám „fakticky pobývá“ v Brně, v obvodu Krajského soudu v Brně bydlí i jím navrhovaný svědek a že jde zde i sídlo žalobce. Tyto skutečnosti Nejvyšší soud neshledal jako okolnosti natolik významné, aby mohly podstatným způsobem ovlivnit požadavek rychlosti a hospodárnosti řízení. Nejvyšší soud si rovněž ověřil, že ani tvrzení žalovaného týkající se sídla žalobce neodpovídá skutečnosti, resp. údajům dle obchodního rejstříku. Skutečnosti, které ve svém vyjádření k navrhované delegaci uvedl žalobce, považuje Nejvyšší soud za přinejmenším stejně relevantní z hlediska projednání věci Krajským soudem v Praze, jako okolnosti uváděné žalobcem jako odůvodnění návrhu na delegaci jinému soudu. Z obsahu spisu, povahy projednávané věci, současného stavu řízení a jeho předpokládaného dalšího průběhu Nejvyšší soud neshledal žádné významné okolnosti, které by dostatečně odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu a pro které by bylo vhodné přikázat věc jinému než místně příslušnému soudu. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Brně nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. července 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/14/2010
Spisová značka:4 Nd 184/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.184.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10