Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.07.2010, sp. zn. 4 Nd 190/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.190.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.190.2010.1
sp. zn. 4 Nd 190/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce GZ Digital Media, a. s. , se sídlem Tovární 340, 267 12 Loděnice, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem Kotlářská 51a, 602 00 Brno, proti žalovanému I. M., zastoupenému Mgr. Jiřím Solilem, advokátem se sídlem Jakubská 2, 110 00 Praha 1, o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 792.064,- Kč a postižnými právy, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 887/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto: Věc vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 887/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně. Odůvodnění: V rámci námitek ze dne 12. 2. 2010 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 2. 2. 2010, sp. zn. 47 Cm 887/2009, vydanému Krajským soudem v Praze podal žalovaný návrh na přikázání označené věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně. Návrh odůvodnil tím, že žalovaný fakticky pobývá v Brně a rovněž navržený svědek má bydliště v místě spadajícím do místní příslušnosti Krajského soudu v Brně a že i žalobce má sídlo v Brně. K návrhu se podáním ze dne 30. 3. 2010 písemně vyjádřil žalobce, a uvedl, že jednak má sídlo v L. , jednak v žádosti žalovaného na delegaci spatřuje spíše jeho snahu o protahování soudního řízení než účelnost. Dále uvedl, že žalobce, případně jím navrhnutí svědci i právní zástupce žalovaného se zdržují v obvodu Krajského soudu v Praze a tedy přikázání věci do Brna by mohlo dle jeho názoru částečně zkomplikovat řízení, resp. oddálit vydání soudního rozhodnutí. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V posuzovaném případě je z obsahu návrhu žalovaného zjevné, že důvodem jeho návrhu na delegaci je tvrzení, že sám „fakticky pobývá“ v Brně, v obvodu Krajského soudu v Brně bydlí i jím navrhovaný svědek a že jde zde i sídlo žalobce. Tyto skutečnosti Nejvyšší soud neshledal jako okolnosti natolik významné, aby mohly podstatným způsobem ovlivnit požadavek rychlosti a hospodárnosti řízení. Nejvyšší soud si rovněž ověřil, že ani tvrzení žalovaného týkající se sídla žalobce neodpovídá skutečnosti, resp. údajům dle obchodního rejstříku. Skutečnosti, které ve svém vyjádření k navrhované delegaci uvedl žalobce, považuje Nejvyšší soud za přinejmenším stejně relevantní z hlediska projednání věci Krajským soudem v Praze, jako okolnosti uváděné žalobcem jako odůvodnění návrhu na delegaci jinému soudu. Z obsahu spisu, povahy projednávané věci, současného stavu řízení a jeho předpokládaného dalšího průběhu Nejvyšší soud neshledal žádné významné okolnosti, které by dostatečně odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu a pro které by bylo vhodné přikázat věc jinému než místně příslušnému soudu. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Brně nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. července 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše Novotná

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/14/2010
Spisová značka:4 Nd 190/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.190.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10