Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.11.2010, sp. zn. 4 Nd 236/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.236.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.236.2010.1
sp. zn. 4 Nd 236/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce J. H. proti žalovaným 1) JUDr. Janu Kušnírovi – soudci Okresního soudu v Jablonci Nad Nisou, 2) Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Mírové náměstí č. 5, 3) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 16, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 47/2007, o návrhu na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle §16 odst. 1 o. s. ř. takto: Soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph. D., JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Marie Grygarová a soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík a JUDr. Ladislav Derka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 116/2010. Odůvodnění: V označeném řízení žalobce podáním ze dne 9. 11. 2007, doplněném dalším podáním ze dne 28. 1. 2009, podal návrh na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci. Návrh odůvodnil tím, že v jiné právní věci vede spor s Vrchním soudem v Praze jako žalovaným a z důvodu protiprávního postupu tohoto soudu, porušování zákonů, soudní etiky a práv žalobce jako účastníka soudního řízení při vyřizování sporné věci s jeho účastí by bylo v rozporu s právem, soudní etikou a dobrými mravy, aby o jeho podáních do věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 34 C 47/2007, rozhodoval jako odvolací soud Vrchní soud v Praze. Žalobce v doplnění svého návrhu dále uvedl, že soudní spor s Vrchním soudem v Praze staví tento soud a všechny jeho soudce všech úseků vůči žalobci do specifického protikladného vztahu, který již nelze považovat za nepodjatý a kvůli podjatosti vůči osobě žalobce je tento soud nezpůsobilý vyřizovat jakoukoli věc s jeho účastí, včetně věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 47/2007. O této námitce podjatosti rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 208/2009 tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Naděžda Žáková a JUDr. Romana Vostrejšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 56/2009. Poté ve věci rozhodoval Vrchní soud v Praze, který usnesením ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 1 Co 56/2009, rozhodl o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 34 C 47/2007 tak, že usnesení soudu prvního stupně se v odstavci III výroku mění tak, že se návrh ve vztahu k prvnímu žalovanému neodmítá. O námitce podjatosti uplatněné žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem ale Vrchní soud v Praze usnesením nerozhodl. Spis byl poté zaslán zpět Krajskému soudu v Ústí nad Labem s tím, aby stejnopisy rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Co 56/2009 byly doručeny účastníkům řízení a aby se projednávající soudce a soudce jej zastupující vyjádřili k námitce podjatosti uplatněné žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem. Po doplnění potřebných vyjádření byl spis opětovně předložen Vrchnímu soudu v Praze s tím, že tentokrát věc napadla senátu 9 Cmo ve složení JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Marie Grygarová a JUDr. Ladislav Derka. Zastupujícím senátem pro rozhodnutí ve věci je pak podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze senát 5 Cmo ve složení JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph. D. O podjatosti těchto jmenovaných soudkyň a soudců ale v předchozím usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 208/2009 rozhodnuto nebylo. Z důvodů potřeby učinit rozhodnutí o tom, zda jsou soudkyně a soudci projednávajícího senátu Vrchního soudu v Praze 9 Cmo a zastupujícího senátu 5 Cmo vyloučeni z projednávaní a rozhodnutí věci, byla věc k rozhodnutí o námitce podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze znovu předložena Nejvyššímu soudu. Ten jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná ani ve vztahu k ostatním v tomto rozhodnutí jmenovaným soudcům. Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§15 odst. 1 věta prvá, §14 odst. 1 a §14 odst. 4 o. s. ř.). Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má nyní věc pod sp. zn. Nco 116/2010 u tohoto soudu projednat a rozhodnout senát 9 Cmo, v němž působí JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Marie Grygarová a JUDr. Ladislav Derka. Zastupujícím senátem v této věci je senát 5 Cmo ve složení JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová a JUDr. Vladislava Riegrová, Ph. D. Všechny jmenované soudkyně a soudci ve svých písemných vyjádřeních shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, rovněž nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. O sporu, který vede žalobce s Vrchní soudem v Praze, nejsou informováni a tuto skutečnost nepovažují za důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodování v předmětné věci. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti jmenovaných soudkyň a soudců Vrchního soudu v Praze. Uvedené soudkyně a soudci nemají podle svých vyjádření k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, přičemž takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalobce. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být ani úvahy žalobce, že proti Vrchnímu soudu v Praze podal v jiné věci žalobu, neboť tato skutečnost sama o sobě nic nevypovídá o vztahu těchto soudců k účastníkům a k projednávané věci a nelze z ní dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování. Z toho, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. §15a odst. 3 o. s. ř.) totiž vyplývá, že nelze jen paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni „všichni soudci“ určitého soudu. Skutečnost, že účastník kupříkladu z důvodů, které on sám považuje za závažné, podal žalobu proti konkrétnímu soudu jako organizační složce státu, může být důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř.. Tato skutečnost však sama o sobě nezakládá důvod k pochybnostem o nepodjatosti každého jednotlivého soudce daného soudu. Opačný názor by bez dalšího presumoval, že každý soudce bez rozdílu bude vyloučen z projednávání a rozhodování věci pouze v závislosti na tom, že účastník podal proti příslušnému soudu žalobu, a dále, že soudce jako reprezentant veřejné moci je profesionálně neschopen (patrně s výjimkou uvedenou v ustanovení §16 odst. 1 větě druhé o. s. ř.) se oprostit od záležitostí týkajících se soudu jako složky státu. Protože účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti, je zřejmé, že paušální návrh na vyloučení Vrchního soudu v Praze z uváděných důvodů nemůže být způsobilým důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni projednat a rozhodnout posuzovanou věc. Pokud žalobce argumentuje rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 60/2008, pak senát Nejvyššího soudu projednávající nyní posuzovanou věc poukazuje na skutečnost, že právní názor vyjádřený v tomto usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 60/2008 byl již překonán rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu. Tento senát rozhodnutím ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, označil právní názor vyjádřený v usnesení sp. zn. 4 Nd 60/2008 za nesprávný a ztotožnil se s právním názorem, který je v nyní činěném rozhodnutí rozveden výše. Tento právní názor velkého senátu Nejvyššího soudu je tak pro další rozhodování v obdobných právních věcech závazný. Nejvyšší soud proto rozhodl, že jmenované soudkyně a soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 116/2010. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. listopadu 2010 Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/04/2010
Spisová značka:4 Nd 236/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.236.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§16 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10