ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.245.2010.1
sp. zn. 4 Nd 245/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobkyně: J. K. , zastoupené Stanislavou Bednářovou, advokátkou se sídlem Uruguayská 5, Praha 2, proti žalované: Česká republika -Ministerstvo spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o omluvu a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 209/2007, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 39 Co 583/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro Prahu 2 na Českou republiku - Ministerstvo spravedlnosti žalobu o omluvu a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000,- Kč, o které již bylo v prvním stupni rozhodnuto rozsudkem ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 14 C 209/2007. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém má rozhodovat Městský soud v Praze pod sp. zn. 39 Co 583/2009. Před zahájením jednání u odvolacího soudu vznesla žalobkyně návrh na přikázání věci k odvolacímu řízení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně.
Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že se chce jednání osobně zúčastnit, ale nevlastní osobní automobil a při nařízeném jednání odvolacího soudu na devátou hodinu ranní to pro ní znamená vydat se na cestu ve čtyři hodiny ráno hromadnou dopravou s řadou přestupů v situaci, kdy žalobkyně je již starší osobou v horším zdravotním stavu. Pokud však bude i nadále vedeno řízení před soudem v Praze, je účast žalobkyně ze shora uvedených důvodů prakticky vyloučena. Proto navrhla delegaci věci ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, kam má lepší dopravní spojení a kde může přespat u známých.
Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalovanou, aby se k návrhu žalobkyně vyjádřila. Žalovaná se k návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně vyjádřila nesouhlasně. Situaci žalobkyně pak žalovaná navrhla řešit nařízením jednání v odpoledních hodinách.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený oběma soudům, a to Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně odůvodňuje z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. vzdáleností místa svého bydliště do Prahy, svým vyšším věkem a zdravotním stavem. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnost uváděná žalobkyní, tj. vysoký věk a nepříznivý zdravotní stav, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod přikázání věci. Nutno též připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, podle něhož odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. K další skutečnosti uváděné žalobkyní je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s přikázáním předmětné věci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně zásadně nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. července 2010
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c