ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.248.2010.1
sp. zn. 4 Nd 248/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně M. M. , zastoupené obecným zmocněncem Ing. Z. J. , proti žalovanému J. M. , zastoupenému JUDr. Radkem Foralem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 220, 763 61 Napajedla, o zaplacení částky 128.115,- Kč a o vyklizení, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 340/2007, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 340/2007, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 6. 2010 (doručeno dne 7. 7. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podle §12 odst. 2 o. s. ř. Návrh na delegaci žalobkyně odůvodnila tím, že se vyskytly nové skutečnosti (Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o návrhu žalobkyně na delegaci předmětné věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 již usnesením ze dne 16. 2. 2010, sp. zn. 4 Nd 35/2010 a rozhodl tak, že věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikázal), že Okresní soud ve Zlíně svým liknavým vedením řízení umožnil žalovanému, aby nadále beztrestně hospodařil na pozemku žalobkyně s tím a že dle názoru žalobkyně nelze vyloučit úmyslnost postupu Okresního soudu ve Zlíně. Příslušný soud údajně svým postupem dal čas žalovanému k tomu, aby pozemek znovu obdělal. Z uvedeného důvodu žalobkyně ztratila důvěru v možnost spravedlivého projednání věci u daného soudu a požádala proto o delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4, neboť považuje za spravedlivé, aby důsledky pokračujícího socialistického bezpráví nesl zvýšenou namáhavostí a finanční náročností žalovaný, který z protahování těží.
Žalovaný s návrhem na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nesouhlasil. Dle jeho názoru není k delegaci žádný důvod, neboť se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu. Žalovaný se domnívá, že žalobkyně není schopna připustit, že by někdo mohl mít na posuzovanou věc jiný názor než ona a že by tento názor mohl být správný. Žalobkyně zjevně není schopna uznat rozhodnutí žádného orgánu, pokud toto rozhodnutí nebude v souladu s jejími zájmy.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud ve Zlíně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 odůvodňuje dle jejího názoru liknavým vedením řízení ze strany Okresního soudu ve Zlíně.
Uvedenou skutečnost však není možno považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., navíc je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s návrhem na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nesouhlasil.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. července 2010
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu