ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.262.2010.1
sp. zn. 4 Nd 262/2010-132
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně Profidebt, s. r. o., se sídlem Pernštýnské náměstí 80, 530 02 Pardubice, Staré Město, IČ 27221971, zast. JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem Pernštýnské náměstí 80, 530 02 Pardubice, Staré Město, proti žalovanému J. T., o zaplacení 144.483,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 10/2010, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 10/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné .
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 7. 2010 (doručeno dne 22. 7. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalovaného na delegaci Okresnímu soudu v Karviné podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný návrh na delegaci věci odůvodnil nedostatkem finančních prostředků na cestu do Prahy.
Žalobkyně s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné nesouhlasila s tím, že dle jejího názoru výše uvedený důvod žalobce není možno považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu, když předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci, avšak v daném případě by znamenala pouze průtahy v řízení.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 5) a Okresnímu soudu v Karviné, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaný, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Okresnímu soudu v Karviné odůvodňuje nedostatkem finančních prostředků na cestu k soudnímu jednání do Prahy. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je nutno přihlédnout k tomu, že žalobkyně s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Karviné nesouhlasila, proto by delegací věci mohl být navozen stav pro žalobkyni nepříznivý.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Karviné nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. července 2010
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu