ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.275.2010.1
sp. zn. 4 Nd 275/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci oprávněných T. F. , a M. F. , proti povinnému Ing. J. F. , o nařízení exekuce pro dlužné výživné, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 12 Nc 5005/2006 a u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 22 Nc 305/2010, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle §16 odst. 1 o. s. ř. takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Macek, Mgr. Michaela Kudějová, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Petr Baierl, JUDr. Ivana Wolfová a JUDr. Alexandra Jiříčková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 138/2010.
Odůvodnění:
Ve shora označené věci byla věc Vrchnímu soudu v Praze předložena Krajským soudem v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců tohoto soudu. Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze byla věc přidělena k vyřízení senátu 3 Cmo, jehož zastupujícím senátem je senát 2 Cmo.
Jelikož povinný vznesl podáním ze dne 24. 3. 2010 rovněž námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, předložil Vrchní soud v Praze věc spolu se spisem sp. zn. Nco 138/2010 k rozhodnutí Nejvyššímu soudu. Současně připojil písemné vyjádření dotčených soudců Vrchního soudu v Praze, tedy soudců zařazených v senátech 3 Cmo a 2 Cmo, jmenovitě JUDr. Jiřího Macka. Mgr. Michaely Kudějové, Mgr. Jiřího Čurdy, JUDr. Petra Baierla, JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Alexandry Jiříčkové. Jmenovaní soudci se shodně vyjádřili, že k věci, účastníkům ani jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnost o jejich nepodjatosti.
Námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze povinný odůvodnil jednak tím, že předsedou soudu je JUDr. Stibořík, který se za doby totality údajně zabýval politickými procesy vedenými proti členům opozice a povinný se domnívá, že v potlačování lidských práv pokračuje dodnes, dále tím, že řada výslovně jmenovaných soudců byla členy či kandidáty bývalé Komunistické strany Československa, popř. se odmítla k této otázce při šetření senátora Mejstříka vyjádřit. Povinný je při tom osobou angažující se v boji proti bývalému komunistickému režimu. Pokud jde o zbývající výslovně nejmenované soudce Vrchního soudu v Praze, ti jsou pak podjati proto, že lze očekávat, že budou loajální a kolegiální ke svým výslovně jmenovaným kolegům.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Účastník řízení ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň a soudců Vrchního soudu v Praze.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Taktéž případné členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout. Nejvyšší soud tudíž tuto námitku podjatosti neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř.
Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 138/2010 byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu proto Nevyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Pro úplnost se dodává, že vzhledem k výše uvedenému závěru Nejvyššího soudu nepřicházelo ani v úvahu přikázání věci jinému soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. září 2010
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu