Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.02.2010, sp. zn. 4 Nd 35/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.35.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.35.2010.1
sp. zn. 4 Nd 35/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně M. M., bytem K Jezeru 455/72, 140 00 Praha 4, zastoupené obecným zmocněncem Ing. Zdeňkem Jemelíkem, proti žalovanému J. M., bytem Ševcovská 1532, 760 01 Zlín, zastoupenému JUDr. Radkem Foralem, o zaplacení částky 128.115,- Kč a o vyklizení, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 340/2007, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto: Věc vedená u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 340/2007, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Odůvodnění: Okresní soud ve Zlíně předložil dne 27. 1. 2010 Nejvyššímu soudu České republiky svůj spis sp. zn. 9 C 340/2007, spolu s návrhem žalobkyně na delegaci označené věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Návrh na delegaci odůvodnil obecný zmocněnec JUDr. Zdeněk Jemelík v podání datovaném dnem 4. 12. 2010 tím, že v označené věci a v další věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 305/2007, doposud nebylo rozhodnuto a na nejbližších 30 dní ani není nařízeno jednání. Okresní soud vede řízení od počátku liknavě, což způsobuje, že žalovaný nadále neoprávněně hospodaří na pozemcích žalobkyně. Žalobkyně má vleklé zdravotní potíže a dojíždění k soudu do Z. je pro ni namáhavé a finančně náročné. Žalobkyně proto navrhla delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4, neboť má zato, že důvody pro delegaci vhodnou jsou dány. K návrhu na delegaci se podáním ze dne 20. 1. 2010 vyjádřil žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce. S návrhem na delegaci věci nesouhlasil, neboť navrhovaný procesní postup pokládá za nevhodný. Spor je veden ohledně nemovitostí či zaplacení finanční částky týkající se nemovitosti v k. ú. M., tedy v obvodu Okresního soudu ve Zlíně a v případě, že by bylo třeba provádět jakékoli důkazy na místě samém, by bylo zcela neekonomické, aby věc posuzoval a rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 4. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V posuzovaném případě ze stávajícího obsahu spisu, z povahy projednávané věci a předpokládaných potřeb a průběhu řízení, jakož i z obsahu návrhu na přikázání věci jinému soudu nelze nikterak dovodit, že by taková delegace mohla jakkoliv přispět k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci. Navrhovatelka ve svém návrhu s výjimkou poukazu na svůj věk s ním spojené problémy s osobní účastí na jednání u soudu neuvedla nic, čím by vhodnost delegace jinému soudu dostatečně odůvodnila. Nejvyšší soud sice vzal do úvahy věk žalobkyně jako okolnost do jisté míry relevantní z hlediska jejího postavení jako účastníka řízení na straně žalující, nicméně tuto okolnost nepovažuje za natolik zásadní, aby dostatečně odůvodnila výjimku z výše uvedeného ústavního principu. Pokud jde o zdravotní potíže, jež by měly být spojeny s její účastí u Okresního soudu ve Zlíně, tyto blíže nespecifikovala a k dispozici není ani jakákoli lékařská zpráva, která by její zdravotní stav objektivizovala. Výtky žalobkyně se stavem a délkou projednávání jejích sporů u Okresního soudu ve Zlíně, může řešit cestou užití adekvátních procesních prostředků, jejichž navržení je na uvážení účastníků řízení a které mohou přispět k urychlení řízení účinněji než přikázání věci v průběhu řízení jinému než místně příslušnému soudu, u něhož bylo řízení zahájeno. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikázal. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. února 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/16/2010
Spisová značka:4 Nd 35/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.35.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09