Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2010, sp. zn. 4 Nd 369/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.369.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.369.2010.1
sp. zn. 4 Nd 369/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně: GE Money Bank, a. s. ,Vyskočilova 1422/1a, Praha 4, IČ 25672720, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, proti žalovanému: Bc. L. R., o zaplacení částky 30 127,99 Kč s příslušenstvím, vedeno u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 11 C 189/2005, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto: Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 11 C 189/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odůvodnění: Okresní soud ve Frýdku – Místku předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalovaného, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 11 C 189/2005, byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Žalovaný návrh (č. l. 290) odůvodnil tím, že se v současné době zdržuje v Praze a zdravotní stav mu nedovoluje přijet na nařízené úřední jednání do Frýdku – Místku a poté se hned zase vracet do Prahy. Dále žalovaný poukázal na své finanční problémy a časovou náročnost cesty z Prahy do Frýdku – Místku a zpět. Navíc v Praze má své sídlo i žalobkyně. Žalobkyně využila svého práva a k návrhu se vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce tak, že s navrhovaným postupem nesouhlasí a má za to, že k tomuto postupu nejsou dány žádné důvody. Zároveň poukázala na zákonnou úpravu a ústavní souvislosti řízení o delegaci vhodné a konstatovala, že důvody delegace uváděné žalovaným nejsou natolik významné, aby odůvodnily průlom do ústavně zaručeného práva na zákonného soudce. Dále žalobkyně upozornila, že podle výpisu z živnostenského rejstříku ARES má žalovaný neustále své místo podnikání na adrese ve V., a proto má žalobkyně za to, že se zde žalovaný i nadále zdržuje. Navíc řízení je ve věci vedeno již pátým rokem a případná delegace by znamenala pouze další průtahy v řízení. Podle názoru žalobkyně představuje návrh žalovaného na delegaci věci pouze procesní obstrukci vedoucí k protahování civilního řízení. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. V projednávaném případě žalovaný svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 odůvodňuje zdravotními obtížemi a časovou i finanční nákladností cest z Prahy do Frýdku – Místku . Podle názoru Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnosti uváděné žalovaným, tj. nepříznivý zdravotní stav, finanční a časová nákladnost, nejsou natolik výjimečné, aby v nich bylo možno bez dalšího spatřovat důvod přikázání věci. Nutno též připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, podle něhož odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. K dalším skutečnostem uváděným žalovaným je třeba uvést, že okolnosti spočívající v tom, že některý účastník řízení nemá momentálně bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu a tudíž musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Dále je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobkyně s přikázáním předmětné věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 zásadně nesouhlasí. Nejvyšší soud danou věc posoudil ze všech hledisek a dospěl k závěru, že není důvodu nerespektovat nesouhlasný postoj žalobkyně k tomuto návrhu, když současně ani není možné přehlédnout, že požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Okresní soud ve Frýdku – Místku je s věcí již obeznámen, neboť ve věci vedl jednání a už dokonce jedenkrát ve věci meritorně rozhodl. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. listopadu 2010 Předseda senátu: JUDr. František Hrabec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/30/2010
Spisová značka:4 Nd 369/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.369.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10