ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.401.2010.1
sp. zn. 4 Nd 401/2010-157
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobců 1) nezl. P. K. , a 2) nezl. M. V. K. , oba zast. otcem Ing. P. K. a matkou Mgr. Y. R. , oba právně zast. Mgr. Lucií Koupilovou, advokátkou se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava 1, proti žalovanému D. B. , zast. Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem Husova 2, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, o zaplacení 15.744,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 C 336/2006 a u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 Co 264/2010, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 Co 264/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 10. 2010 (doručeno dne 1. 11. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu obou žalobců na delegaci Krajskému soudu v Hradci Králové podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajský soudu v Ostravě je příslušný k projednání odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 37 C 336/2006. Žalobci návrh na delegaci Krajskému soudu v Hradci Králové odůvodnili tím, že u Okresního soudu v Ostravě a u Krajského soudu v Ostravě jako soudu odvolacího vedou několik desítek soudních sporů vyplývajících z jejich postavení jako pronajímatelů bytových jednotek v domě v jejich vlastnictví a domnívají se, že Okresní soud v Ostravě a Krajský soudu v Ostravě v těchto sporech trvale rozhodují v jejich neprospěch a v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, aniž by tyto závěry byly podloženy relevantními skutečnostmi vyplývajícími z provedeného dokazování. Dle názoru žalobců je navíc rozhodování uvedených sporů mj. také důsledkem trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 T 166/2008, v němž byl zákonný zástupce žalobců odsouzen pro trestný čin útisku a neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, jakož i dalšího trestního řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 70 T 26/2010.
Žalovaná s návrhem žalobců na přikázání věci jinému soudu zásadně nesouhlasila s tím, že je jednak neurčitý a jednak v něm nejsou uvedeny žádné důvody, pro které by bylo možno věc přikázat jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Dle názoru žalované pokud by došlo k postoupení věci jinému soudu, bylo by to na úkor hospodárnosti a rychlosti řízení, neboť příslušné soudy jsou obeznámeny s danou problematikou a jsou zde soustředěny důkazní prostředky, delegace věci jinému soudu by proto mohla vést k nárůstu nákladů řízení i ke komplikacím z hlediska časového.
Žalobci se podáním ze dne 31. 8. 2010 označeným jako „doplnění návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti“ vyjádřili k negativnímu stanovisku žalované v tom smyslu, že jejich výše specifikované důvody pro delegaci jsou natolik zásadní, že dovolují učinit výjimku ze zaručeného práva účastníka na zákonného soudce, neboť jedině jiným soudem by došlo ke spolehlivějšímu, důkladnějšímu, efektivnějšímu a rychlejšímu projednání jejich sporů.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajský soud v Ostravě) a Krajskému soudu v Hradci Králové, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobců na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobci, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Krajskému soudu v Hradci Králové odůvodňují zejména tím, že Okresní soud v Ostravě a Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodují v jiných sporech, v nichž jsou účastníky řízení, v jejich neprospěch. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za důvod pro delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Navíc je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s návrhem na delegaci věci Krajskému soudu v Hradci Králové nesouhlasila, proto by delegací věci mohl být navozen stav pro ni nepříznivý.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Hradci Králové nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2010
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu