Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2010, sp. zn. 4 Nd 410/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.410.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.410.2010.1
sp. zn. 4 Nd 410/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce V. V., zast. JUDr. Bc. Patrikem Matyáškem, Ph.D., advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, proti žalovaným 1) České pojišťovně, a. s., IČ 45272956, se sídlem Spálená 75/16, 113 04 Praha 1, 2) UNIQA pojišťovně, a. s. , IČ 49240480, se sídlem Evropská 136, 160 12 Praha 6, o žalobě na plnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 261/2010, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 261/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně. Odůvodnění: Výše uvedená věc byla podáním Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 11. 2010 (doručeno dne 8. 11. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci Městskému soudu v Brně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Žalobce návrh na delegaci věci odůvodnil svým nepříznivým zdravotním stavem (je uživatelem částečného invalidního důchodu) a rovněž bydlištěm svědkyně A. R., která bydlí v obvodu Městského soudu v Brně a u níž by bylo nezbytné dožádání. Žalovaná č. 1) k návrhu žalobce na delegaci věci uvedla, že z daného návrhu není zřejmé, zda žalobce dokládá svůj nepříznivý zdravotní stav nějakou lékařskou zprávou s tím, že pokud je taková lékařská zpráva ve spise obsažena, neměla by proti delegaci věci Městskému soudu v Brně námitek. K výslechu svědkyně pak žalovaná č. 1) uvedla, že by nebylo na překážku, pokud by byl proveden cestou dožádání. Žalovaná č. 2) k návrhu žalobce na delegaci jinému soudu uvedla, že nesouhlasí s delegací věci, žalobce neprokázal úrazy, oba žalovaní sídlí v Praze, žalobce je právně zastoupen, jednání soudu se osobně účastnit nemusí. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 6) a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. V případě projednávané věci žalobce, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Městskému soudu v Brně odůvodňuje zejména svým nepříznivým zdravotním stavem. Z dokladů obsažených ve spise (tj. z lékařských zpráv) však nevyplývá, že by se žalobce z důvodu špatného zdravotního stavu nebyl schopen dostavit k soudnímu jednání u místně příslušného soudu, tj. u Obvodního soudu pro Prahu 6. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky nepříznivý zdravotní stav, který není doložen zprávou lékaře o nemožnosti účastnit se soudního jednání, není možno považovat za natolik významnou skutečnost, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná č. 1) s návrhem na delegaci věci Městskému soudu v Brně v podstatě nesouhlasila (lékařská zpráva o tom, že žalobce není schopen účasti u soudního jednání u příslušného soudu, ve spise není), proto by delegací věci mohl být navozen stav pro ni nepříznivý. Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. listopadu 2010 JUDr. Jiří Pácal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/29/2010
Spisová značka:4 Nd 410/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.410.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10