Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2010, sp. zn. 4 Nd 420/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.420.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.420.2010.1
sp. zn. 4 Nd 420/2010-175 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v exekuční věci oprávněného Statutární město Brno, Městská část Brno-Bohunice , Dlouhá 3, 625 00 Brno, zastoupeného Mgr. Romanou Andělovou, advokátkou se sídlem Štefánikova 21, 602 00 Brno, proti povinným R. Š. , a S. Š. , vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 1667/2002, o návrhu na přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto: Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 1667/2002 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odůvodnění: V označené exekuční věci podali povinní návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Z obsáhlého odůvodnění jejich návrhu, uvedeného v podáních z 9. 3. 2010 a 26. 7. 2010 vyplývá, že důvodem tohoto návrhu je nespokojenost s dosavadním postupem Městského soudu v Brně i Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího. Oběma těmto soudům povinní vytýkají „korupční postupy“, umožnění zásahů třetích osob do exekuce s tím, že jde o organizované postupy, spolčování, diskriminaci povinných, dále to, že jde o postupy mstivé, záludné a úskočné s tím, že soud povinné zavazuje k plnění nemožného. Ze spisu a z obsahu předkládací zprávy Městského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 69 Nc 1667/2002, vyplývá, že návrh povinných, byť je označen jako návrh na delegaci nutnou, byl Krajským soudem v Brně posouzen jako návrh na delegaci věci z důvodu vhodnosti a věc byla tedy Nejvyššímu soudu předložena k rozhodnutí o tzv. delegaci vhodné podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř.. Podle ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně. V posuzované věci se nejedná o případ, kdy by byli v předchozím řízení soudci příslušného soudu vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci a proto nelze o přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 1 o. s. ř. rozhodovat. Navíc je z obsahu podání povinných zřejmé, že by k vyloučení soudců příslušného soudu dle jejich návrhu ani nemohlo dojít z důvodu uvedeného v ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., dle kterého důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, přičemž povinní svůj návrh právě těmito okolnostmi odůvodňují. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Oprávněný se na výzvu Městského soudu v Brně podáním ze dne 11. 10. 2010 k návrhu na delegaci vyjádřil tak, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by byly důvodem pro případnou delegaci příslušnosti jinému soudu. Z obsahu tohoto vyjádření je nutno dovodit, že mezi účastníky řízení nepanuje na otázku vhodnosti přikázání věci jinému soudu shoda. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Z obsahu podaného návrhu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 mohlo jakýmkoli způsobem přispět k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci, spíše lze usuzovat na pravý opak. Důvody rychlejšího a hospodárnějšího projednání a rozhodnutí věci ostatně nejsou navrhovateli této delegace ani zmiňovány a vhodnost takové delegace nevyplývá ani z povahy projednávané věci a stavu řízení. Důvody, kterými povinní svůj návrh odůvodnili, nezakládají možnost kladně rozhodnout o jejich návrhu jako návrhu na delegaci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., přičemž rozhodnutí o tzv. delegaci nutné podle §12 odst. 1 o. s. ř. je v daném případě z důvodů výše uvedených vyloučeno. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. listopadu 2010 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše Novotná

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/30/2010
Spisová značka:4 Nd 420/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.420.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10