Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2010, sp. zn. 4 Nd 449/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.449.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.449.2010.1
sp. zn. 4 Nd 449/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v exekuční věci oprávněného Města Kolín , se sídlem Karlovo náměstí 78, 280 02 Kolín 1, IČ 00235440, zastoupeného JUDr. Borisem Jančákem, advokátem se sídlem Žižkova 146, 280 02 Kolín, proti povinnému J. K. , pro částku 53.760,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 36 EXE 1066/2010, o určení příslušnosti soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 36 EXE 1066/2010, projedná a rozhodne Okresní soud v Kolíně. Odůvodnění: Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 21. 10. 2010 sp. zn. 36 EXE 1066/2010, vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc předložil Nejvyššímu soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne. V předmětné exekuční věci Okresní soud v Kolíně prostřednictvím Služby cizinecké policie zjistil, že povinný neměl nikdy na území České republiky žádný druh pobytu. Okresní soud v Kolíně poté s odkazem na ustanovení kapitoly II oddíl 6 čl. 22 bod 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dálen jen „Nařízení“) a s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů není dosud vyloučena a do doby, než bude zjištěno, že se na území České republiky nenachází žádný movitý majetek povinného, se uplatní podmínka výlučné příslušnosti (pravomoci) na základě čl. 22 bod 5 Nařízení. Z tohoto důvodu byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle kapitoly II oddíl 6 článek 22 bod 5 Nařízení mají bez ohledu na bydliště výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden. Výrazem „má být proveden“ se rozumí místo skutečného výkonu rozhodnutí podle způsobu jeho provedení; výkon má být proveden tam, kde je s ohledem na konkrétní okolnosti reálné dosáhnout účelu výkonu (tj. požadované plnění skutečně vymoci), tedy kde povinný má postižitelný majetek, z něhož může být uspokojena pohledávka oprávněného. Ve smyslu čl. 22 bod 5 je tak rozhodující předmět řízení, nikoliv povaha jeho účastníků, a otázka místní příslušnosti pro posouzení pravomoci soudů České republiky není rozhodující, neboť pro řízení o výkon rozhodnutí vyplývá pravomoc přímo z uvedeného Nařízení. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že v citovaném článku není použito pojmu „pravomoc“, neboť za soud pravomocný ve věci nařízení výkonu rozhodnutí je považován soud toho členského státu, na jehož území má být výkon rozhodnutí proveden. V dané věci, ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinný, státní občan jiného členského státu Evropské unie, který nemá bydliště na území České republiky, má majetek nacházející se na území České republiky, jenž by podléhal exekuci. Pravomoc českého soudu proto dosud není vyloučena a do doby, než případně bude zjištěno, že se v České republice žádný postižitelný majetek nenachází, se uplatní podmínka výlučné příslušnosti (pravomoci) podle čl. 22 bod 5 Nařízení. Jestliže tedy věc patří do pravomoci soudů České republiky a není možné dovodit podmínky místní příslušnosti podle §45 odst. 2 exekučního řádu, jsou zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. naplněny. Přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v §6 o. s. ř., Nejvyšší soud rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kolíně, jemuž byl návrh na nařízení exekuce předložen a který již byl ve věci činný. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. prosince 2010 JUDr. Danuše N o v o t n á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/15/2010
Spisová značka:4 Nd 449/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.449.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10