ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.48.2010.1
sp. zn. 4 Nd 48/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce R., spol. s r. o., se sídlem Wellnerova 558/4, 779 00 Olomouc - Nová Ulice, zastoupeného Mgr. Markem Gocmanem, proti žalovanému S. CZ, a. s., se sídlem Kubánské náměstí 11/1391, 100 05 Praha 10 - Vršovice, o zaplacení 365.781,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 338/2006, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 338/2006, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Přípisem Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2010 spolu se spisy sp. zn. 51 Cm 338/2006 a sp. zn. 26 Cm 278/2007 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen návrh, aby věc vedená pod sp. zn. 51 Cm 338/2006, byla podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř. delegována Krajskému soudu v Brně.
Městský soud v Praze, o jehož návrh jde, tento postup odůvodnil úvahou, že pověřený zaměstnanec žalovaného, který věc trvale vyřizuje, má stálé pracoviště v B. a náklady, které by mu vznikly s cestou k uvedenému soudu, a to i z místa svého bydliště, jsou nižší než k Městskému soudu v Praze, stejně jako náklady právního zástupce žalobce.
K návrhu Městského soudu v Praze se přípisem ze dne 7. 1. 2010 vyjádřil právní zástupce žalobce. Uvedl, že sice s názorem Městského soudu v Praze souhlasí v závěru, že řízení před tímto soudem se jeví jako nehospodárné, avšak je toho názoru, že věc by měla být přikázána Krajskému soudu Ostravě. Tento názor odůvodnil tím, že věc se týká organizační jednotky žalovaného umístěné v T. a díla, která byla žalovaným prováděna, se nacházejí v H. n. M., M., K. a F.-M., tj. v okruhu působnosti Krajského soudu v Ostravě, což může mít význam z hlediska případných nákladů svědečného, pokud by svědci z uvedených míst byli předvoláni, nebo zpracování znaleckých posudků. Přikázání věci ke Krajskému soudu v Brně je bez relevantních souvislostí.
Žalovaný se k návrhu Městského soudu v Praze na delegaci nevyjádřil.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně 2 projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
V posuzovaném případě z obsahu předloženého spisu, z povahy projednávané věci a předpokládaných potřeb a průběhu řízení, jakož i z návrhu na přikázání věci jinému soudu nelze nikterak dovodit, že by taková delegace mohla jakkoliv přispět k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci. Městský soud v Praze ve svém návrhu neuvedl nic, čím by vhodnost delegace právě Krajskému soudu v Brně dostatečně odůvodnil. Samotnou skutečnost, že zástupci účastníků mají ke Krajskému soudu v Brně blíž nežli k Městskému soudu v Praze a lze tedy očekávat úsporu cestovních nákladů, Nejvyšší soud nepovažuje za okolnost do té míry relevantní, aby dostatečně odůvodnila výjimku z výše uvedeného ústavního principu.
Za daleko podstatnější považuje Nejvyšší soud důvody, které ve svém výše uvedeném vyjádření uvedl zástupce žalobce. Toto vyjádření samo o sobě však není možno považovat za jiný návrh na delegaci, neboť se jedná toliko o procesní stanovisko k návrhu Městského soudu na delegaci Krajskému soudu v Brně, který byl jako takový předložen účastníkům k vyjádření a poté Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Brně nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. února 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á