ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.60.2010.1
sp. zn. 4 Nd 60/2010- 32
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: I. t. a. s. proti žalovanému: D. V. P., o zaplacení částky 3 740,- Kč s příslušenstvím, vedeno u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 4 C 256/2008, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Určuje se, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Pelhřimově.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, v době jeho rozhodování chyběly nebo je nešlo zjistit.
Žalobce podal na žalovaného jako svého bývalého zaměstnance žalobu na úhradu shora uvedené částky s tím, že pravomoc českých soudů je založena dohodou vyjádřenou v čl. VI. odst. 17 pracovní smlouvy uzavřené mezi shora uvedenými subjekty a tato dohoda je v souladu s čl. 51 Smlouvy o právní pomoci v občanských věcech, jenž byla uzavřena mezi Českou republikou a Ukrajinou a je publikována pod č. 123/2002 Sb.m.s. Žalovaný měl podle pracovní smlouvy místo výkonu práce v rámci divize zaměstnavatele J., H. a P.
Podle čl. 51 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s. právní vztahy týkající se vzniku, změny a zániku pracovního poměru, jakož i nároků z něj vyplývajících se řídí právními předpisy smluvní strany, na jejímž území fyzická osoba vykonává, vykonávala nebo měla vykonávat svoje pracovní povinnosti.
Podle čl. 51 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s. ve věcech, které vznikají z pracovněprávních vztahů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je dána pravomoc soudu té smluvní strany, na jejímž území fyzická osoba vykonává, vykonávala nebo bude vykonávat práci.
Podle čl. 51 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s. strany mohou v pracovní smlouvě tyto vztahy podřídit právním předpisům zvoleným na základě písemného souhlasu kterékoli smluvní strany. V takovém případě při projednávání věcí, které vzniknou na základě těchto právních vztahů, je pravomoc dána soudu té smluvní strany, jejíž právní předpisy byly zvoleny.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Z předloženého spisu vyplývá, že návrh na zahájení řízení byl podán u Okresního soudu v Jihlavě dne 30. 6. 2008, přitom jako bydliště žalovaného bylo v návrhu uvedeno L., B. okres, I. – F. oblast., U. Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 3. 11. 2009, sp. zn. 4 C 256/2008 (č. l. 30), vyslovil podle §105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle shora citované mezinárodní smlouvy i dohody smluvních stran je dána výlučná pravomoc českých soudů k projednání věci. Tato je pak i určena v ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z listin obsažených ve spise je zřejmé, že žalovaný měl na území ČR povolený pobyt na vízum nad 90 dnů od 12. 7. 2007 do 22. 1. 2008, kdy mu byl tento pobyt ukončen Policií ČR, službou cizinecké police, skupinou povolování pobytu Pelhřimov. Adresou pobytu žalovaného byla ulice O., H., okres P. Okresní soud v Jihlavě doručoval žalovanému na Ukrajinu žalobu i shora citované usnesení na č. l. 30 spisu s tím, že žalovaný zásilku dne 12. 11. 2009 převzal.
Podle ustanovení §31 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území.
Jak je patrno, v posuzované věci není možné určit místní příslušnost soudu podle ustanovení o místní příslušnosti uvedených v §84 a následujících občanského soudního řádu. Ze spisu totiž nevyplývá žádný z hraničních určovatelů místní příslušnosti podle uváděných ustanovení tohoto právního předpisu.
Z výše uváděného lze ale dovodit vztah žalovaného k městu H. v okrese P., a tím k obvodu jmenovaného okresního soudu. Za daného stavu věci, kdy nejsou známa jiná relevantní kriteria, se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Okresní soud v Pelhřimově, v jehož obvodu měl žalovaný v České republice poslední známé ubytování.
Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek. S ohledem na tyto skutečnosti proto podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je jmenovaný soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c