infNsTyp,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.12.2010, sp. zn. 4 Tdo 1375/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.1375.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.1375.2010.1
sp. zn. 4 Tdo 1375/2010-26 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. prosince 2010 o dovolání obviněného J. D. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2010, sp. zn. 7 To 161/2010, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 T 128/2009, takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. 1 T 128/2009, byl obviněný J. D. uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu podle ustanovení §209 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle §209 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let a podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla současně uložena povinnost uhradit poškozené JUDr. P. V. škodu ve výši 355.269,- Kč. Proti uvedenému rozsudku podal odvolání obviněný i státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a o podaných odvoláních rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 4. 2010, sp. zn. 7 To 161/2010, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného J. D. uznal vinným ze spáchání trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 zákona číslo 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.) a odsoudil ho podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložený výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2010, sp. zn. 7 To 161/2010, podal následně obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. V odůvodnění dovolání obviněný uvedl, že soudy prvního i druhého stupně se při svém rozhodování nevypořádaly se všemi okolnostmi skutkových zjištění ani se všemi okolnostmi významnými pro spravedlivé rozhodnutí, jejich skutkové závěry nemají oporu v provedeném dokazování či jsou s provedenými důkazy v přímém rozporu. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovoláním napadený rozsudek a rozsudek soudu prvního stupně zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a aby věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh daného trestního řízení a dále uvedl, že dle jeho názoru je dovolání přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., avšak bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. a tato lhůta nebyla zachována ani za použití ustanovení §265e odst. 2, 3 tr. ř. V návaznosti na uvedenou skutečnost státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl s odůvodněním, že bylo podáno opožděně. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud České republiky zkoumal, zda byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle §265e tr. ř. a zjistil, že dovolání obviněného J. D. bylo podáno opožděně. Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu České republiky nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty, podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Nejvyšší soud České republiky po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že obviněnému J. D. byl dovoláním napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2010, sp. zn. 7 To 161/2010, doručen dne 23. 6. 2010 (č. l. 169 spisu), advokátovi obviněného JUDr. J. F. byl tento rozsudek doručen dne 14. 5. 2010 (č. l. 169 spisu). Z výše citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že poslední den lhůty k podání dovolání připadl v daném případě na den 23. 8. 2010 (pondělí). Dovolání obviněného J. D. však bylo podáno na poštu až dne 24. 8. 2010 (Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doručeno dne 26. 8. 2010), tedy až po uplynutí lhůty k podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. s tím, že lhůta nebyla zachována ani za použití ustanovení §265e odst. 2, 3 tr. ř. V případě projednávané věci obviněný J. D. vystavil po pravomocném ukončení trestního řízení advokátovi JUDr. J. F. (tj. témuž advokátovi, který jej zastupoval v průběhu celého trestního řízení) dne 23. 8. 2010 novou plnou moc za účelem sepsání dovolání, avšak tato skutečnost nemůže mít vliv na průběh lhůty k podání dovolání zakotvené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. Podle §41 odst. 5 tr. ř. nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu. Původně ustanovený obhájce obviněného JUDr. J. F. byl tak oprávněn podat za obviněného dovolání bez ohledu na okolnost, že právní mocí už jinak zaniklo zmocnění tohoto obhájce, aby obhajoval obviněného (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2006, sp. zn. 11 Tdo 1340/2006) a jak již bylo uvedeno výše, skutečnost, že obviněný vystavil po pravomocném ukončení trestního řízení plnou moc témuž nebo jinému advokátovi za účelem sepsání dovolání, nemůže mít vliv na průběh lhůty k podání dovolání zakotvené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. Jak správně uvedl již státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, na běh dovolací lhůty nemá vliv postoj obhájce k podání dovolání, případně chyby, jichž se při podávání dovolání v trestním řízení dopustí. Podstatná je skutečnost, že obviněnému a obhájci, jehož měl v okamžiku pravomocného skončení trestního stíhání (příp. zákonnému zástupce obviněného) bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž lhůta k podání dovolání běží nepřetržitě od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. V návaznost na výše uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že obviněnému J. D. počala běžet lhůta k podání dovolání od okamžiku doručení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jemu a jeho obhájci (tehdejšímu) a poslední den této lhůty připadl na den 23. 8. 2010. Tím, že dovolání obviněného J. D. bylo podáno na poštu až dne 24. 8. 2010, je nutno jej považovat za opožděně podané, jelikož navrácení zmeškané lhůty k podání dovolání není podle ustanovení §265e odst. 4 tr. ř. přípustné. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání obviněného J. D. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané. Za této situace Nejvyšší soud České republiky již nemusel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. a v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 9. prosince 2010 Předseda senátu JUDr. Jiří Pácal

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
265b/1l
Datum rozhodnutí:12/09/2010
Spisová značka:4 Tdo 1375/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.1375.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:01/05/2011
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 550/11
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13