ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.323.2010.1
sp. zn. 4 Tdo 323/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. dubna 2010 o dovolání obviněné M. K., které podala proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2009, sp. zn. 3 To 701/2009, ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 13 T 8/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 13 T 8/2009, byl podle §283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh obviněné na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 13 T 25/2002, neboť nebyly shledány důvody obnovy řízení uvedené v ustanovení §278 tr. ř.
O stížnosti obviněné proti předmětnému usnesení rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. 10. 2009, sp. zn. 3 To 701/2009, jímž tuto stížnost podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Proti shora citovanému rozhodnutí stížnostního soudu ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 13 T 8/2009, podala obviněná prostřednictvím svého obhájce dovolání . Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka namítla, že okresní soud nesprávně vyhodnotil její celkové poměry, nepřihlédl k výkonu osobní péče o nezletilou a na tomto základě poté dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že neplnila ke své dceři svoji vyživovací povinnost. Dále obviněná namítla, že mohla jen stěží rozpoznat svoji povinnost hradit k rukám otce nezletilé jakékoliv výživné za situace, kdy rodiče nezletilé nebyli rozvedeni a nezletilá se často zdržovala v jejím bytě. Za této situace obviněná s přihlédnutím k jejímu psychickému stavu prakticky nemohla vědět, že má otci nezletilé cokoli uhradit. Obviněná se snažila ze svého přijmu, který byl pod hranicí životního minima, hradit potřeby nezletilé, která se u ní pravidelně zdržovala. Obviněná se o nezletilou starala a platila ošacení a stravu nezletilé. Uvedené skutečnosti nebyly soudu v původním trestním řízení vůbec známy, protože obviněná měla obavu ze svého manžela a nelze ani vyloučit, že vzhledem ke svému psychickému stavu nebyla obviněná v řízení ani schopna vyhodnotit, které skutečnosti jsou v trestním řízení o neplacení výživného stěžejní.
Jestliže okresní soud dospěl k závěru, že dovolatelka měla uhradit výživné 5 400,- Kč, aniž by mu bylo známo, že hradila pro nezletilou ošacení, stravu a o nezletilou se rovněž pravidelně starala, pak jsou to důkazy, které jsou schopny přinést nové příznivější rozhodnutí ve věci, neboť obviněná svoji vyživovací povinnost ve skutečnosti plnila. O tom svědčí i záznamy v žákovské knížce nezletilé a skutečnost, že obviněná hradila nezletilé i příležitostné náklady na školu. Pokud by tedy soud správně vyhodnotil majetkové poměry obviněné, její psychický stav a nové důkazy, které dovolatelka v rámci řízení o povolení obnovy řízení navrhla, musel by dospět k závěru, že obviněná v inkriminovaném období svoji vyživovací povinnost plnila.
V závěru svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil jak rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2009, sp. zn. 3 To 701/2009, tak i rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 13 T 8/2009, a věc přikázal Okresnímu soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněné se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta zaujala názor, že podané dovolání směřuje proti rozhodnutí, které nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu ustanovení §265a odst. 2 tr. ř. V tomto jde o taxativní výčet rozhodnutí, která lze považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání. Do uvedeného okruhu rozhodnutí však nepatří rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení. Vzhledem k tomu, že dovolatelka napadla rozhodnutí, u kterého to zákon nepřipouští, státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání.
Především je zapotřebí uvést, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, a proto je nelze podat proti kterémukoliv pravomocnému rozsudku či usnesení a z jakýchkoliv důvodů, neboť nejde o univerzální prostředek k nápravě všech vad a všech rozhodnutí. Zákonodárce v ustanovení §265a tr. ř. přesně vymezil okruh soudních rozhodnutí, která lze napadnout dovoláním. Podle §265a odst. 1 tr. ř. musí jít o pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé , jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští. V ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. je pak uveden taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, s nimiž zákon spojuje přípustnost dovolání. Jde o rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání (písm. a/), rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn (písm. b/), usnesení o zastavení trestního stíhání (písm. c/), usnesení o postoupení věci jinému orgánu (písm. d/), usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření (písm. e/), usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (písm. f/), usnesení o schválení narovnání (písm. g/), nebo rozhodnutí (písm. h/), jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání.
Usnesení, jímž v posuzované věci Okresní soud v Ostravě podle §283 písm. d) tr. ř. zamítl návrh na povolení obnovy řízení není v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř. uvedeno. Z tohoto důvodu nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ani napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta stížnost obviněné proti výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně, neboť vzhledem k ustanovení §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. je zřejmé, že předmětným rozhodnutím nebyl zamítnut řádný opravný prostředek směřující proti rozhodnutí uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že obviněná podala dovolání proti rozhodnutí, proti kterému zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští .
Podle ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, není-li přípustné. Vzhledem k výše uvedenému bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto o dovolání obviněné M. K. tak, že se jako nepřípustné bez dalšího přezkoumávání odmítá, přičemž toto rozhodnutí bylo učiněno v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný
(§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c