ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.378.2010.1
sp. zn. 4 Tdo 378/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. dubna 2010 o dovolání obviněného M. B. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 To 644/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 63/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá.
Odůvodnění:
I. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 1 T 63/2009 , byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle §205b odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákoníku, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), trestným činem svádění k pohlavnímu styku podle §217a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. a trestným činem ohrožování výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. a) tr. zák, jichž se dopustil tím, že:
1)„ v přesně nezjištěné době od měsíce června roku 2008 do 29. 1. 2009 kolem 18.00 hod. v O. – Z. na ulici V., v areálu obchodního centra K., v restauraci K., nejméně ve dvaceti případech, v jednom případě v neustanovené restauraci v O. – M. H., a následně ve třech případech v restauraci hypermarketu I. na ulici H. v O. - D., za úplatu nabídl mladistvé, aby fotografovala intimní části svého těla na jeho mobilní telefony nebo na její mobilní telefon, nabídl jí a následně poté, co si nafotila svá prsa, genitálie, a snímky nebo mobilní telefon mu předala, jí poskytl úplatu za takto pořízené fotografie, přičemž v několika případech po ní požadoval zhotovení těchto fotografií přímo na toaletách zmíněných restaurací, dále ji navedl, aby jej seznámila se svými kamarádkami, a když toto učinila, tak po ní požadoval, aby s jednou z nich nafotila snímky, při kterých se budou obnažené dotýkat na intimních partiích těla, líbat se a společně močit do vany, což jmenované učinily, a fotografie s tímto obsahem obžalovanému prodaly, dále ml. opakovaně nabízel finanční hotovost ve výši 1.000,- Kč za pohlavní styk s ním, další finanční hotovost, když se svou kamarádkou půjde do jeho bytu natočit video s pornografickým obsahem, což jmenovaná odmítla, za úplatu opakovaně jmenované předal spodní prádlo a požadoval od ní vrácení tohoto prádla poté, co jej nosila, kupoval od ní moč, použitou menstruační vložku, ukazoval jí fotografie nahých cizích žen, a žádal po ní, aby se vyfotila pro něj ve stejné poloze, platil za ni útratu v restauracích, pravidelně jí telefonoval a dotazoval se jí, co má na sobě oblečené, dále po ní požadoval, aby mu podrobně popsala, jak se sprchuje, jakým způsobem si umývá intimní partie svého těla, kdy jednání se dopustil přesto, že mu bylo známo, že se jedná o sobu mladší 18 let a že si osvojí parazitní a nemorální návyky ,
2) v přesně nezjištěné době v období od června 2008 do konce srpna 2008 nejméně ve čtyřech případech v restauraci K. v areálu obchodního centra K. na ul. V. v O. – Z. a v jednom případě v restauraci C. v areálu obchodního centra K. na ul. V. v O. – Z. nabídl ml., v přítomnosti ml., k fotografování intimních částí jejího těla na mobilní telefon ml. a nabízel jí za to finanční úplatu, a poté, co si dobrovolně nafotila svá prsa a genitálie a snímky nebo mobilní telefon mu předala, tak jí poskytoval finanční úplatu, rovněž za tuto platil útratu v restauraci, přičemž v několika případech po ml. požadoval zhotovení těchto fotografií přímo na toaletách zmíněných restaurací, ukazoval poškozené pornografické fotografie cizích žen a dále jí opakovaně nabízel finanční hotovost ve výši 1.000,- Kč za pohlavní styk s ním, což však poškozená odmítla, kdy jednání se dopustil přesto, že mu bylo známo, že se jedná o osobu mladší 18 let a že si osvojí parazitní a nemorální návyky ,
3) v přesně nezjištěné době od měsíce června roku 2008 do měsíce října 2008 v O. – Z. na ulici V., nejméně ve čtyřech případech v restauraci K. v areálu obchodního centra K. a v jednom případě v restauraci C. v areálu obchodního centra K. nabídl nezl., v přítomnosti ml. k fotografování intimních částí jejího těla a fotografování pornografických scén s ml. a nabízel jí za to finanční úplatu, a poté, co si dobrovolně nafotila svá prsa a genitálie a pornografické snímky s ml. a snímky nebo mobilní telefon mu předaly, tak poskytl poškozené finanční úplatu, dále požadoval po ní použité spodní prádlo za úplatu a opakovaně od poškozené kupoval její moč a dále této nabízel finanční hotovost, pokud s ním půjde do jeho bytu natočit se na video s ml., což však obě odmítly, ukazoval jí pornografické fotografie cizích žen, platil za ní útratu v restauraci a jednání se dopouštěl přesto, že mu bylo známo, že u nezletilé se jedná o osobu mladší patnácti let, kterýmžto jednáním vytvořil prostředí, které mohlo vést k tomu, že si nezletilá a mladistvá osvojí parazitní a nemorální návyky “,
a dále trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že
„ ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 1. 2007, sp. zn. 6 T 167/2005, jenž nabyl právní moci 1. 5. 2007 odsouzen za současného zrušení výroku o trestu z pravomocného rozsudku téhož soudu ze dne 2. 6. 2006, sp. zn. 6 T 61/2006 mimo jiné pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. c), písm. d) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 18 měsíců, tedy do 27. 12. 2007, přičemž výrok o trestu z tohoto rozhodnutí byl pravomocně zrušen rozsudkem stejného soudu ze dne 22. 5. 2008, sp. zn. 6 T 145/2005, jímž mu byl zároveň uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 24 měsíců, kdy k osvědčení tohoto odsouzení dosud nedošlo “.
Za tyto trestné činy byl obviněný M. B. odsouzen podle §235 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen podle §55 odst. 1 písm. c) tr. zák. trest propadnutí věci, a to fotografií, které jsou přílohou spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 1 T 63/2009. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, č. j. 15 T 57/2007-233, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. 3 To 343/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změněn, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený A. D., trvale bytem K. – R., K., odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 1 T 63/2009, podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě v neprospěch obviněného odvolání, kteréžto zaměřil toliko do výroku o trestu. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodl k odvolání státního zástupce rozsudkem ze dne 19. 10. 2009, sp. zn. 3 To 644/2009 , a to tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil v napadeném rozsudku Okresního soudu v Ostravě výrok o trestu a za podmínek ustanovení §259 odst. 3, odst. 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že se obviněný M. B. nově odsuzuje podle §235 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, pro jehož výkon se zařazuje podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle §55 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to:
- mobilního telefonu SAGEM VF 527,se SIM kartou,
- mobilního telefonu NOKIA 3330, se SIM kartou,
- mobilního telefonu NOKIA 3200,
- mobilního telefonu NOKIA 6530,
které byly předány Policii ČR, Odboru kriminalistické techniky a expertiz Ostrava a jsou vedeny pod č. j. KPŘT–745-2/KT-2009,
- fotografie, které jsou přílohou spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 1 T 63/2009.
Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, č. j. 15 T 57/2007-233, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. 3 To 343/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ve zbývající části zůstal napadený rozsudek nezměněn.
II.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, neboť minimálně nebyl dán vyšší stupeň společenské nebezpečnosti jeho jednání. Obviněný namítl, že soudy se žádným způsobem nevypořádaly s obhajobou obviněného, že mimo prvního kontaktu mezi obviněným a svědkyní byly veškeré následné kontakty iniciovány výlučně touto svědkyní, která dále zjednala pro účely stejných kontaktů i svědkyně. Tato skutečnost dle názoru obviněného podstatně snižuje společenskou nebezpečnost jeho jednání. Uvedl, že svědkyně sama uvedla, že jej deset až dvacetkrát vyhledala sama, a to z důvodu, že si takto mohla vydělat nějaké peníze. Dvě další svědkyně pak ve svých výpovědích potvrdily, že je s obviněným seznámila právě svědkyně, a tato je také přemlouvala, aby obviněného vyhledaly, když jmenované svědkyně tak zpočátku učinit nechtěly. Žádná ze svědkyň neuvedla, že by je obviněný k něčemu nutil, jakkoliv je omezoval, vyhrožoval jim či užíval vůči nim jiných prostředků donucení. Obviněný je přesvědčen, že s ohledem na způsob provedení činu a jeho následky (nebylo užito násilí, ani pohrůžky, nedošlo k negativním následkům u poškozených), okolnosti, za kterých byl čin spáchán (značná aktivita poškozených), osobu pachatele, i míru jeho zavinění a jeho pohnutku, je třeba uplatnit nižší stupeň společenské nebezpečnosti, resp. je dle jeho názoru otázkou, zda je vůbec dán stupeň společenské nebezpečnosti vyšší než nepatrný.
Z výše uvedených důvodů proto obviněný M. B. navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Poté co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedl, že rozsudek nalézacího soudu napadl odvoláním toliko státní zástupce, a to pouze do výroku o trestu. Odvolací soud sám uvedl, že pokud jde o vinu, přezkoumal pouze to, zda popisu skutku odpovídá zvolená právní kvalifikace, tedy vlastní přezkum výroku o vině v rámci odvolacího řízení proveden nebyl. Proti rozsudku si obviněný odvolání nepodal, tudíž nemůže nyní úspěšně napadat tyto výroky dovoláním, pokud se proti nim předtím nebránil řádným opravným prostředkem. Výhrady obviněného tak směřují proti obsahu rozsudku soudu prvního stupně, proti němuž však zákon dovolání nepřipouští.
Vzhledem k těmto skutečnostem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného M. B. odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako dovolání nepřípustné.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve posuzoval, zda je dovolání obviněného přípustné. Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř., které stanoví, proti jakým rozhodnutím a za jakých dalších podmínek je dovolání přípustné. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, a proto ho nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí, neboť není určeno k univerzálnímu přezkumu a k nápravě všech tvrzených vad a všech rozhodnutí. Rozhodnutí, které lze napadnout dovoláním, musí splňovat současně kumulativně stanovené podmínky, a to, že jde o rozhodnutí soudu a bylo učiněno ve věci samé . Taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, je uveden v §265a odst. 2 písm. a) až h)tr. ř.
Dovolání je nepřípustné , jestliže je jím napadeno jiné rozhodnutí, než je rozhodnutí soudu ve věci samé ve smyslu §265a odst. 1, 2 tr. ř. Nepřípustné je dovolání i za situace, jestliže se jím dovolatel domáhá přezkoumání takové části rozhodnutí, kterou nepřezkoumával a nebyl povinen přezkoumat ve druhém stupni ani odvolací nebo stížnostní soud.
Za nepřípustné je proto považováno dovolání tehdy, pokud bylo v rámci odvolacího řízení odvolání podáno výlučně proti výroku o trestu odsuzujícího rozsudku a z důvodů, které neopodstatňovaly, aby odvolací soud přezkoumával postupem podle §254 odst. 2 tr. ř. i výrok o vině. V takovém případě nelze dovoláním napadat správnost výroku o vině, a pokud tak dovolatel učinil, Nejvyšší soud takové dovolání věcně nepřezkoumává, ale jako nepřípustné je odmítne podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (k tomu srov. rozhodnutí č. 20/2004 Sb. rozh. tr. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2004, sp. zn. 3 Tdo 89/2004, uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 5, roč. 2004, č. -T 689).
Podle názoru Nejvyššího soudu z uvedeného vyplývá, že dovolatel, ať se již jedná o státního zástupce nebo o obviněného, může napadat podaným dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze a výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat, eventuálně změnit rozhodnutí soudu prvního stupně.
Ze spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 1 T 63/2009, Nejvyšší soud zjistil, že dne 9. 7. 2009 po vyhlášení rozsudku, po vysvětlení jeho významu a poučení o opravných prostředcích obviněný M. B. do protokolu o hlavním líčení uvedl, že si ponechává lhůtu k vyjádření o opravném prostředku. Rovněž státní zástupce si ponechal lhůtu k vyjádření o opravném prostředku. Po doručení rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 1 T 63/2009, jak obviněnému (30. 7. 2009), tak jeho obhájci (29. 7. 2009) si obviněný v zákonem stanovené lhůtě k podání odvolání (ani později), odvolání nepodal. Přípisem státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 3. 8. 2009 doručeným Okresnímu soudu v Ostravě dne 4. 8. 2009 bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě odvolání, a to výhradně proti výroku o trestu. Státní zástupce považoval uložený trest za nepřiměřeně nízký, pokud byl obviněnému uložen souhrnný trest odnětí svobody pouze v trvání tří roků, tj. když jeho výměra byla navýšena toliko o deset měsíců, oproti výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, č.j. 15 T 57/2007-233, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. 3 To 343/2009, který byl v projednávané trestní věci zrušen a kterým byl obviněnému uložen za trestný čin podle §235 odst. 2 písm. c) tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, a dále pro nesprávně uložený trest propadnutí věci ve vztahu k věcem zajištěných při domovní prohlídce.
Následně pak Krajský soud v Ostravě rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2009, sp. zn. 3 To 644/2009, tak, že podle §258 odst.1 písm. e) tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a za podmínek ust. §259 odst. 3, 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému M. B. uložil podle §235 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Dále byl podle §55 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. obviněnému uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to u obviněného nalezených pornografických fotografií. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, č.j. 15 T 57/2007-233, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. 3 To 343/2009. Zrušena byla i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací soud tento svůj postup výslovně zdůraznil a uvedl, že se zabýval pouze odvoláním státního zástupce směřujícím proti výroku o trestu podaným v neprospěch obviněného.
Na základě těchto zjištění Nejvyšší soud shledal, že v předchozím průběhu řízení využil práva odvolání toliko státní zástupce, kdy jeho opravný prostředek směřoval pouze do výroku o trestu. Odvolací soud při respektování rozsahu podaného odvolání ve smyslu §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. ř.). Za takového procesního stavu věci mohl dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto svým dovoláním proti výroku o vině, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 t. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., nelze než s ohledem na shora uvedené takovéto dovolání odmítnout jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
IV.
Jestliže obviněný M. B., jak je shora uvedeno, svým dovoláním napadal pouze výrok o vině, je takové dovolání z důvodů shora uvedených nepřípustným, a proto ho Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. dubna 2010
Předseda senátu: JUDr. Petr Šabata