Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.06.2010, sp. zn. 4 Tz 18/2010 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.18.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.18.2010.1
sp. zn. 4 Tz 18/2010 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. června 2010 v senátě složeném z předsedy JUDr.Petra Šabaty a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. K. , proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, a podle §268 odst. 2 a §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §153 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného P. K. Napadené usnesení se zrušuje . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 1. 4. 2008, sp. zn. 28 T 11/2007, byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 5 tr. zák., za což mu byl podle §250b odst. 5 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále obviněnému uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu podnikání na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, prodej, pronájem nemovitostí, bytů, nebytových prostor s poskytováním jiných než základních služeb, opravy silničních vozidel, opravy ostatních dopravních prostředků a další činnosti (ve výroku rozsudku vyjmenované), a to na dobu pěti let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2007, č.j. 8 T 42/2007-242, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 1. 4. 2008, sp. zn. 28 T 11/2007, podal obviněný P. K. odvolání. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 12. 2008, sp. zn. 1 To 54/2008, rozhodl tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek zrušil a za splnění podmínek §259 odst. 3 tr. ř. uznal obviněného P. K. vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák. a uložil mu podle §250b odst. 4 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podle §60a odst. 1 tr. zák., za podmínek uvedených v §58 odst. 1 tr. zák., podmíněně odložil za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Podle §60a odst. 2 tr. zák stanovil zkušební dobu na pět let. Dále obviněnému uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu pěti let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2007, č.j. 8 T 42/2007-242, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 12. 2008, sp. zn. 1 To 54/2008, podala dovolání nejvyšší státní zástupkyně. Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 8 Tdo 870/2009, podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání odmítl. Následně byla usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, obviněnému P. K. podle §153 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit náklady dovolání stanovené paušální částkou 10.000,- Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 1. 2010. Proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. K. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §153 odst. 1 tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti uvedla, že podle §153 odst. 1 tr. ř. je ten, kdo podal zcela bezvýsledné dovolání nebo návrh na obnovu řízení povinen nahradit náklady řízení o tomto návrhu a to paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo spravedlnosti, obecně závazným právním předpisem. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, sp.zn. 28 T 11/2007, vyplývá, že dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 12. 2008, sp.zn. 1 To 54/2008, jímž bylo rozhodováno o odvolání obviněného, směřujícího proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 1. 4. 2008, sp.zn. 28 T 11/2007, podala dne 3. 4. 2009 nejvyšší státní zástupkyně. Povinnost nahradit náklady trestního řízení stanovené paušální částkou 10.000,- Kč byla tak Krajským soudem v Ostravě, pobočkou v Olomouci uložena obviněnému P. K., který však v dané věci dovolání nepodal, neboť dovolání bylo podáno nejvyšší státní zástupkyní. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. K. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl. Podle §153 odst. 1 tr. ř. platí, že ten, kdo podal zcela bezvýsledně dovolání, je povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu, a to paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. Podle §3a písm. b) citované vyhlášky činí paušální částka nákladů podle §153 odst. 1 tr. ř. v řízení o zcela bezvýsledně podaném dovolání 10.000,- Kč. Jak bylo zjištěno ze spisu Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, sp. zn. 28 T 11/2007, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 12. 2008, sp. zn. 1 To 54/2008, podala dne 3. 4. 2009 dovolání nejvyšší státní zástupkyně. Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 8 Tdo 870/2009, podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání nejvyšší státní zástupkyně odmítl. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, obviněnému P. K. podle §153 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit náklady dovolání stanovené paušální částkou 10.000,- Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 1. 2010. Podle §153 odst. 1 tr. ř. je ten, kdo podal zcela bezvýsledné dovolání nebo návrh na obnovu řízení povinen nahradit náklady řízení o tomto návrhu a to paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo spravedlnosti, obecně závazným právním předpisem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení povinnost k náhradě podle odst. 1 nepostihuje státního zástupce a orgán pověřený péčí o mládež. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. Podle §3a písm. b) citované vyhlášky činí paušální částka nákladů podle §153 odst. 1 tr. ř. v řízení o zcela bezvýsledně podaném dovolání 10.000,- Kč. S ohledem na znění ustanovení §153 odst. 1 tr. ř., které zavazuje nahradit státu náklady dovolacího řízení pouze toho, kdo zcela bezvýsledně podal dovolání, což v daném případě obviněný P. K. nebyl, je třeba dospět k závěru, že obviněnému nebylo možno uložit povinnost nahradit státu náklady dovolacího řízení. Z uvedených skutečností je zřejmé, že usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit náklady dovolání paušální částkou 10.000,- Kč, byl porušen zákon v ustanovení §153 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného P. K. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 28 T 11/2007, byl porušen zákon v uvedeném směru, podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. S ohledem na skutečnost, že obviněnému P. K. nelze v projednávané trestní věci uložit povinnost nahradit státu náklady dovolacího řízení, došlo k plné nápravě vadného procesního stavu zrušením napadeného usnesení a není třeba po zrušení napadeného usnesení učinit ve věci rozhodnutí nové. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. června 2010 Předseda senátu: JUDr. Petr Šabata

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/24/2010
Spisová značka:4 Tz 18/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.18.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§153 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10