ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.25.2010.3
sp. zn. 4 Tz 25/2010-I
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. června 2010 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr.Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. P. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 5 To 313/2009, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 3 T 205/2008, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 5 To 313/2009 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a), §263 odst. 3, 4 a §2 odst. 13 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P.
Napadené usnesení se z r u š u j e.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Městskému soudu v Praze se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 3 T 205/2008, byl obviněný M. P. uznán vinným ze spáchání trestných činů zpronevěry podle §248 odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.) a trestného činu neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., kterých se dopustil jednáním podrobně specifikovaným ve skutkové části výroku předmětného rozsudku, za což byl odsouzen podle §248 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou, podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla dále uložena povinnost nahradit poškozené HERST, s.r.o., škodu ve výši 41.168,50 Kč a podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená HERST, s.r.o., odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Daný rozsudek nabyl právní moci dne 30.9.2009.
Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 3 T 205/2008, podal obviněný M. P. v zákonné lhůtě odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 5 To 313/2009, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
Následně podala ministryně spravedlnosti České republiky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 5 To 313/2009, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. P. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a), §263 odst. 3, 4 a §2 odst. 13 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti uvedla, že v době vydání napadeného rozhodnutí byl obviněný M. P. ve vazbě v jiné trestní věci, avšak Městský soud v Praze neučinil potřebná opatření k zajištění nutné obhajoby obviněného a konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, aniž by byly splněny podmínky dané ustanovením §263 odst. 4 tr. ř., čímž došlo k porušení práva obviněného na obhajobu v odvolacím řízení.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 5 To 313/2009 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. P. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a Městskému soudu v Praze přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu.
Podle §263 odst. 3 tr. ř. musí mít obviněný obhájce při veřejném zasedání konaném o odvolání ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení.
Podle §263 odst. 4 tr. ř. lze v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
Podle §2 odst. 13 tr. ř. ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.
Z obsahu předmětného trestního spisu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný M. P. byl v jiné jeho trestní věci vzat do vazby usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 33 Nt 1242/2009, s účinností od 20. 9. 2009. Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, která byla následně usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2009, sp. zn. 14 To 607/2009, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. Až usnesením státního zástupce okresního státního zastupitelství ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. ZT 276/2009, byl obviněný propuštěn z vazby na svobodu.
V předmětné věci podal obviněný M. P. odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 3 T 205/2008. Poprvé proběhlo veřejné zasedání o odvolání obviněného u odvolacího soudu, tj. u Městského soud v Praze, dne 8. 9. 2009. Obviněný se tohoto veřejného zasedání osobně zúčastnil a jednání byl přítomen i tehdejší obhájce obviněného Mgr. L. V., který obviněného obhajoval na základě plné moci ze dne 22. 6. 2009. Toto veřejné zasedání bylo bez projednání věci odročeno na den 30. 9. 2009 z důvodu, že u obviněného nebyla zachována lhůta k přípravě. Následně přípisem ze dne 15. 9. 2009 (soudu doručeno dne 16. 9. 2009) obhájce obviněného Mgr. L. V. Městskému soudu v Praze sdělil, že vypověděl plnou moc k obhajobě obviněného a nadále ho nebude zastupovat.
Další veřejné zasedání o odvolání obviněného bylo konáno dne 30. 9. 2009. Z výše uvedeného vyplývá, že v tuto dobu obviněný vykonával vazbu v jiné jeho trestní věci. Městský soud v Praze jako soud odvolací v předmětné věci však neučinil potřebná opatření k zajištění nutné obhajoby obviněného ve smyslu ustanovení §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3 tr. ř., navíc konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, aniž by byly splněny podmínky stanovené ustanovením §263 odst. 4 tr. ř., podle něhož lze v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Obviněný žádné prohlášení o vzdání se účasti při veřejném zasedání neučinil.
Za této situace je třeba přisvědčit názoru ministryně spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 5 To 313/2009 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a), §263 odst. 3, 4 a §2 odst. 13 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 5 To 313/2009 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a), §263 odst. 3, 4 a §2 odst. 13 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P. a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Městskému soudu v Praze přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby při svém rozhodování respektoval všechna zákonná ustanovení včetně ustanovení §36 odst. 1 písm. a), §263 odst. 3, 4 a §2 odst. 13 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. P., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. června 2010
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal