ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.39.2010.1
sp. zn. 4 Tz 39/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. července 2010 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného M. B. , proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. 2 T 340/2008, a podle §268 odst. 2 a §269 odst. 2 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. 2 T 340/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §307 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněného M. B.
V napadeném usnesení se zrušuje výrok učiněný podle §307 odst. 3 tr. řádu.
Odůvodnění:
Samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 2 rozhodl usnesením ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. 2 T 340/2008, jímž podle §307 odst. 1 tr. řádu podmíněně zastavil trestní stíhání obviněného M. B. pro skutek spočívající v tom, že dne 26. 5. 2008 kolem 16.35 hod. v P. řídil v ul. L. osobní motorové vozidlo Maserati Quattroporte ve směru od ulice Š. k ulici K. spojka, nevěnoval se dostatečně řízení a nesledoval řádně provoz na vozovce, přičemž v křižovatce s ulicí P. narazil zezadu do osobního automobilu Škoda Fabia, brzdícího před vyznačeným přechodem pro chodce, který řídila T. M.-H., toto vozidlo nárazem odhodil na přechod, po kterém přecházela E. M., které způsobil krevní výron na levé paži a prstech levé ruky, zlomeninu lýtkového hrbolu holenní kosti vlevo, zlomeninu chirurgického krčku levé paže, otřes mozku a tržně zhmožděnou ránu levého ucha s následnou dobou léčení delší než šest týdnů;řidičce T. M.-H., pohmoždění hlavy a lehké podvrtnutí krční páteře; K. B., pohmoždění hlavy, přičemž porušil povinnost podle §4 písm. a), b) a §5 odst. 1 písm. b), h) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikací se znění pozdějších předpisů, který byl právně kvalifikován jako trestný čin ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zákona č. 140/1941 Sb.
Podle §307 odst. 2 tr. řádu byla stanovena doba podmíněného zastavení trestního stíhání na dobu dvaceti čtyř měsíců. Podle §307 odst. 3 tr. řádu bylo obviněnému stanoveno přiměřené omezení spočívající v povinnosti uhradit částku 50.000,- Kč, složenou do soudní úschovy za tímto účelem poškozené E. M., a částku 10.000,- Kč, složenou do soudní úschovy za tímto účelem, poškozené T. M.-H., v běhu zkušební doby jako podmínku osvědčení se v ní.
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. října 2008.
Proti označenému rozhodnutí podala ministryně spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Podle jejího názoru byl tímto rozhodnutím porušen zákon v ustanovení §307 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněného.
Podle názoru stěžovatelky ustanovení §307 odst. 3 tr. řádu pamatuje na ty situace, kdy o vzniklé škodě uzavře obviněný s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody a citovaným zákonným ustanovením je zavázán tuto škodu v průběhu zkušební doby uhradit. Zmíněné zákonné ustanovení však neumožňuje uložení jakýchkoli přiměřených omezení či stanovení nějakých povinností, neboť na tyto situace dopadá ustanovení §307 odst. 4 tr. řádu. V důsledku nesprávné aplikace ustanovení §307 odst. 3 tr. řádu může v posuzovaném případě nastat situace, kdy z titulu zákonného pojištění bude škoda uhrazena, ale splnění nadstandardního závazku stanoveného §307 odst. 3 tr. řádu by mohlo být důvodem k pokračování v trestním stíhání obviněného.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu v napadeném rozhodnutí zrušil výrok učiněný podle §307 odst. 3 tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.
Z obsahu přezkoumávaného spisu Nejvyšší soud zjistil, že na obviněného byla podána státním zástupcem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 dne 24. 9. 2008 obžaloba pro trestný čin kvalifikovaný jako ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb. Samosoudce po předběžném přezkoumání obžaloby v intencích §314c odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. 2 T 340/2008, podle §307 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání obviněného M. B. podmíněně zastavil, když tak akceptoval shodné návrhy učiněné jak policejním komisařem PČR tak obviněným. Obviněnému stanovil podle §307 odst. 2 tr. řádu zkušební dobu v trvání dvaceti čtyř měsíců. Podle §307 odst. 3 tr. řádu stanovil obviněnému i přiměřené omezení, které je shora podrobně specifikováno. Tento výrok nemá v citovaném zákonném ustanovení oporu.
Podle §307 odst. 3 tr. řádu obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží, aby škodu v průběhu zkušební doby uhradil.
Ve spise je na čl. 17–19 založen protokol o nehodě v silničním provozu čj. PSP-12071/DN-2008-107-TČ, který byl dne 26. 5. 2008 sepsán Dopravním inspektorátem Policie ČR, Praha 4. Z něj mj. vyplývá, že osobní automobil Maserati Quattroporte M 139 je ve vlastnictví firmy EURO PROPERTIES s.r.o., se sídlem O., Ř. u P. Obviněný předložil doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u České pojišťovny, a.s., P., S. Obviněný ohlásil škodní událost pojišťovacímu ústavu, který ji zaregistroval pod č. 2290072, jak je patrno z vyjádření České pojišťovny, a.s. ze dne 5. 6. 2008 (čl. 63 spisu). Je tedy zřejmé, že obviněný ve vztahu k náhradě škody učinil potřebné opatření k její náhradě, jak vyžaduje ustanovení §307 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Oznámení pojistné události musí být považováno za „potřebné opatření“, jež přímo a bezprostředně směřuje k tomu, aby byl poškozený ve svých nárocích uspokojen. V daném případě je odškodnění založeno na institutu zákonného pojištění za škodu způsobenou provozem motorových vozidel, které při splnění zákonných podmínek automaticky v případě dopravní nehody nastupuje. Z vyjádření poškozených E. M. a T. M.-H., jež jsou založena ve spise, je patrno, že obě poškozené v nich částečně specifikovaly výši škod, jež jim byly v souvislosti s dopravní nehodou způsobeny, včas a řádně se k trestnímu řízení s těmito nároky na náhradu škody připojily, a byly také Českou pojišťovnou, a.s. jako poškozené zaregistrovány a vyzvány ke spolupráci (čl. 64-65 spisu) tak, aby pojistná událost mohla být po doložení potřebných dokladů likvidována. Takovou zprávu je nutno interpretovat tak, že poškozeným bude vyplacena náhrada škody, jakmile ji specifikují a patřičně doloží.
Je tak mimo pochybnost, že obviněný neuzavřel s poškozenými dohodu v intencích ustanovení §307 odst. 1 písm. b) tr. řádu jako jednu z vyjmenovaných alternativ vyrovnání se obviněného s poškozenými, ale splnil poslední z vyjmenovaných podmínek – učinil jiné potřebné opatření, a to v rozsahu, jež je podrobně zdůvodněno výše. Nebylo proto namístě užít ustanovení §307 odst. 3 tr. řádu, neboť nelze vázat rychlost a rozsah likvidace způsobené škody pojišťovnou na požadavky vztahující se na chování obviněného ve zkušební době, zejména, když obviněný není schopen postup pojišťovacího ústavu v konkrétní věci nikterak aktivně ovlivnit.
Jen pro úplnost Nejvyšší soud konstatuje, že z písemných vyjádření obviněného, jež jsou založena ve spise na čl. 57 – 61 vyplývá, že obviněný informoval poškozené o nahlášení pojistné události pojišťovně, vyjádřil lítost nad zdravotními újmami, které poškozeným v souvislosti s jeho jednáním vznikly, za své jednání se omluvil a jako další výraz této omluvy zaslal E. M. částku 50.000,- Kč a T. M.-H. částku 10.000,- Kč, přičemž výslovně uvedl, že jde o částky nad rámec plnění, které oběma poškozeným přísluší z titulu náhrady škody tak, jak je kryto pojištěním odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Obě poškozené doručované částky nepřevzaly, obviněný dne 10. 9. 2008 učinil návrh na složení částky 60.000,- Kč do soudní úschovy, o čemž bylo kladně rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 10. 2008, sp. zn. 0 Sd 159/2008, kteréžto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 10. 2008.
Už jen porovnáním dat je zřejmé, že pokud Obvodní soud pro Prahu 2 vzal peníze do úschovy až dne 7. 10. 2008, nemohl soud prvního stupně ve výroku učiněném podle §307 odst. 3 tr. řádu v usnesení ze dne 26. 9. 2008 argumentovat tím, že obviněný je povinen uhradit částky, které jsou složeny do soudní úschovy, neboť rozhodnutí o úschově, následující až deset dnů poté, nemohl v žádném případě předjímat. Výrok je tak vadný i z tohoto formálně logického důvodu.
Výrok podle §307 odst. 3 tr. řádu je nezákonný také proto, že toto ustanovení musí být aplikováno při existenci dohody o způsobu náhrady škody mezi obviněným a poškozeným, přičemž však nestanoví kromě povinnosti uhradit škodu v průběhu zkušební doby, žádnou jinou možnost uložení dalších omezení či opatření, která by měla přimět obviněného k vedení řádného života ve zkušební době. Na to pamatuje lex specialis - ustanovení §307 odst. 4 tr. řádu, jehož použití v daném případě nepřicházelo v úvahu, neboť obviněnému v žádném případě nelze stanovit omezení spočívající v jeho přinucování, aby zaplatil poškozeným jím dobrovolně stanovenou a žádným právním předpisem nevymahatelnou finanční částku, neboť v daném případě šlo o výraz dobré vůle obviněného a projev jeho lítosti.
Z důvodů, které jsou výše podrobně rozvedeny, Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. 2 T 340/2008, byl porušen zákon v ustanovení §307 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněného M. B. Podle §269 odst. 2 tr. řádu poté v napadeném usnesení zrušil výrok učiněný podle §307 odst. 3 tr. řádu. Dalších opatření nebylo zapotřebí, neboť zrušením nezákonného výroku došlo k nastolení zákonného stavu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. července 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á