ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.51.2010.1
sp. zn. 4 Tz 51/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. října 2010 v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. K. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 6. 2009 sp. zn. 11 To 197/2009, ve věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 T 47/2009, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 6. 2009 sp. zn. 11 To 197/2009, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Hradci Králové se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Ministryně spravedlnosti podala k Nejvyššímu soudu podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 6. 2009 sp. zn. 11 To 197/2009, který je vydal jako soud odvolací ve věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 T 47/2009.
Důvodem k podání citovaného mimořádného opravného prostředku se stala okolnost, že odvolání obviněného M. K. bylo odvolacím soudem projednáno a též o něm rozhodnuto ve veřejném zasedání dne 23. 6. 2009 v jeho nepřítomnosti a bez zvoleného, případně ustanoveného obhájce, v situaci, kdy jak bylo posléze zjištěno, v té době byl obviněný ve vazbě pro potřeby Okresního státního zastupitelství v Trutnově, a to již od 27. 5. 2009. Jak vyplývá ze spisu, vyrozumění o konání veřejného zasedání bylo vypraveno dne 3. 6. 2009 a obviněný je v místě svého bydliště osobně nepřevzal. Pošta pak zásilku vrátila jako v úložní době nevyzvednutou.
Stěžovatelka proto konstatuje, že u obviněného M. K. došlo k porušení zákona v jeho neprospěch, když v řízení před krajským soudem bylo jednáno ve veřejném zasedání v jeho nepřítomnosti, aniž by výslovně prohlásil, že se účasti na něm vzdává i v nepřítomnosti obhájce, ačkoli v té době byly dány důvody pro nutnou obhajobu. Odvolací soud mylně uzavřel, že jsou splněny procesní podmínky pro jednání, ale možnost, že by se obviněný mohl nacházet ve výkonu vazby či trestu neprověřoval. Skutečnost, že se obviněný nachází ve výkonu vazby zjistil až následně od matky obviněného. Napadeným usnesením odvolacího soudu tak došlo k porušení práva obviněného na obhajobu.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3, 4, tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení zrušil včetně ostatních obsahově navazujících rozhodnutí, která tímto pozbudou svého podkladu a dále aby podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně.
Z trestního spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 16 T 47/2009 vyplývají následující skutečnosti.
Rozsudkem jmenovaného soudu ze dne 16. 4. 2009 sp. zn. 16 T 47/2009 byl obviněný M. K. uznán vinným trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. ( č. 140/1961 Sb.) a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. (č. 140/1961 Sb.), jichž se dopustil tím, že dne 11. 3. 2009 ve 22.05 hod. v T. v P. ulici řídil osobní motorové vozidlo zn. Mitsubishi – Galant, modré barvy, přestože mu bylo rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 15. 7. 2008 sp. zn. 16 Tm 15/2008, jenž nabyl právní moci dnem 15. 7. 2008, uloženo m.j. trestní opatření zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a dále přestože není držitelem žádného řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel podle §81 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, k jehož výkonu byl zařazen do věznice s dozorem. Současně mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dva roky.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný v zákonné lhůtě odvolání. Krajský soud v Hradci Králové nařídil veřejné zasedání, v němž mělo být odvolání obviněného projednáno, na den 23. 6. 2009 a obviněnému o jeho konání zaslal dne 3. 6. 2009 vyrozumění do jeho bydliště. Obviněnému se ale podle sdělení pošty nepodařilo zásilku doručit a proto byla dnem 4. 6. 2009 uložena na poště, kde si ji obviněný mohl vyzvednout, na což byl poštou upozorněn. Navzdory tomu si zásilku obviněný v úložní době nevyzvednul a tato byla dne 22. 6. 2009 odeslána zpět Krajskému soudu v Hradci Králové. Ten pak při svém dalším postupu vycházel z fikce řádného doručení vyrozumění a dne 23. 6. 2009 ve veřejném zasedání usnesením sp. zn. 11 To 197/2009 odvolání obviněného zamítl, jako nedůvodné podle §256 tr. ř. Následně bylo zjištěno, že obviněný se nachází ve vazební věznici v Hradci Králové.
Ze spisu, konkrétně z protokolu o veřejném zasedání konaném u Krajského soudu v Hradci Králové dne 23. 6. 2009 sp. zn. 11 To 197/2009, je patrné, že obviněný se k veřejnému zasedání nedostavil. Zásilka pro obviněného (obsahující vyrozumění o konání veřejného zasedání) byla uložena na poště v Trutnově dne 4. 6. 2009 a současně byla obviněnému zanechána výzva k vyzvednutí. Krajský soud pak konstatoval, že procesní podmínky pro projednání odvolání obviněného v jeho nepřítomnosti byly splněny.
Nejvyšší soud dále zjistil, že v předmětném spisu je na č. l. 53 založena obálka s nedoručeným vyrozuměním o konání veřejného zasedání dne 23. 6. 2009 adresovaná obviněnému do místa jeho bydliště. Na této je pracovnicí pošty zaznamenán údaj o tom, že dne 4. 6. 2009 byla písemnost, po neúspěšném pokusu o její doručení, uložena na poště. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zásilku doručovanou do vlastních rukou, u níž nebylo vyloučeno uložení, bylo možno na ni vztáhnout režim vyplývající z ustanovení §64 odst. 2 tr. ř., podle něhož nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje…..atd. Za normálního chodu událostí by tak za poslední den lhůty bylo možné pokládat den 15. 6. 2009 (viz ust. 60 odst. 3 tr. ř. počítání lhůt) a tudíž by zároveň k tomuto dni bylo možné vycházet z fikce doručení vyrozumění o konání veřejného zasedání u odvolacího soudu.
Ze spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 0 Nt 9/2009 ale vyplývá, že obviněný M. K. byl usnesením tohoto soudu ze dne 29. 5. 2009 vzat do vazby z důvodu §67 písm. c) tr. ř. a to dnem 27. 5. 2009 ve věci, v níž proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestné činy krádeže, podvodu a loupeže, a to na návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 29. 5. 2009 sp. zn. 1 ZT 134/2009. V této vazbě pak setrval až do doby, kdy byl usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. 8. 2009 sp. zn. 4 T 131/2009 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 9. 2009 sp. zn. 10 To 373/2009 z vazby propuštěn a převeden do výkonu trestu odnětí svobody uloženém ve věci Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 16 T 47/2009.
Ze všeho co bylo výše uvedeno je evidentní pochybení odvolacího soudu, který neměl zachovány procesní podmínky pro projednání a rozhodnutí o odvolání, které obviněný M. K. podal proti rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný byl totiž v době, kdy byl činěn pokus o jeho vyrozumění o konání veřejného zasedání u Krajského soudu v Hradci Králové i ke dni jeho konání (23. 6. 2009) omezen na svobodě v jiné trestní věci, a byl tak u něho dán důvod nutné obhajoby ve smyslu §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož musí mít obviněný obhájce již v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. Dále pak podle §263 odst. 3 tr. ř. platí, že při veřejném zasedání konaném o odvolání musí mít obviněný obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení a podle §263 odst. 4 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí , že se účasti při veřejném zasedání vzdává . Podle §2 odst. 13 tr. ř. ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.
Z údajů uvedených v přezkoumávaném trestním spise je zjevné, že výše uvedenými zákonnými ustanoveními se Krajský soud v Hradci Králové neřídil.
Konstatovaná ustanovení trestního řádu směřují k důsledné ochraně práva na obhajobu. Procesní podmínky uvedené v těchto zákonných ustanoveních nejsou odvislé od toho, zda a kdy se vůbec příslušný soud dověděl o skutečnosti, že se obviněný nachází ve vazbě či výkonu trestu odnětí svobody, nýbrž od objektivní skutečnosti, že obviněný vazbu či trest odnětí svobody skutečně vykonává. Je tedy věcí příslušného orgánu činného v trestním řízení včetně soudu, aby si tyto skutečnosti včas ověřil. Z údajů obsažených v trestním spise vyplývá, že Krajský soud v Hradci Králové nikterak nezjišťoval, zda se obviněný nachází ve výkonu trestu odnětí svobody či vazbě, ačkoli tak učinit měl, a to tím spíše, že vyrozumění o konání veřejného zasedání se vrátilo jako nedoručené, resp. s tím, že si je obviněný v úložní době nevyzvedl.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 6. 2009 sp. zn. 11 To 197/2009, a v řízení předcházejícím, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. K. v ustanoveních §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3, 4 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud toto usnesení zrušil, a to včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu. Věc pak byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro tento soud z tohoto rozhodnutí vyplývá povinnost provést nové řízení o podaném opravném prostředku v souladu s trestním řádem a v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu. Nelze nezdůraznit, že odvolací soud bude nově ve věci rozhodovat za účinnosti zák. č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník), který již samotné řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění nepostihuje. Na to bude muset odvolací soud reagovat a za použití ustanovení §65 tr. zák. o zániku nebezpečnosti činu pro společnost nebude moci obviněného za trestný čin podle §180d tr. zák. odsoudit. Odvolací soud musí mít každopádně na paměti, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést jím nařízené procesní úkony, když zároveň v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného ( §273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2010
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c