ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.54.2010.1
sp. zn. 4 Tz 54/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. září 2010 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných JUDr. R. M. a V. P. , proti 1) usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-26 a 2) usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-29 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-26, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného JUDr. R. M.
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-29, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného V. P.
Napadená usnesení se z r u š u j í.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství Plzeň-město se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Západočeského kraje, Územního odboru SKPV Plzeň-jih, oddělení obecné kriminality, ze dne 7. 5. 2009, č.j. KRPP-2478-21/TČ-2009-030671, bylo podle ustanovení §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání:
1) obviněného JUDr. R. M. pro trestný čin nadržování podle §166 odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák.,
2) obviněného V. P. pro trestný čin nadržování podle §166 odst. 1 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 odst. 2 písm. a) tr. zák.
Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podali oba obvinění stížnost. O stížnosti obviněného JUDr. R. M. rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih usnesením ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-26, tak, že ji jako nedůvodnou zamítl podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a stejně rozhodl i o stížnosti obviněného V. P., a to usnesením ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-29.
Proti oběma předmětným pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih, tj. proti:
- usnesení ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-26,
- usnesení ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-29,
podala následně ministryně spravedlnosti u Nejvyššího soudu České republiky společnou stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněných JUDr. R. M. a V. P. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněných JUDr. R. M. a V. P.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti uvedla, že podle platné právní úpravy se místní a věcná příslušnost státního zástupce pro vykonávání dozoru nad zákonností v přípravném řízení trestním odvíjí od příslušnosti soudu k řízení o trestném činu, který je předmětem přípravného řízení. V dané věci v případě skutku, který byl právně kvalifikován jako trestný čin nadržování podle §166 odst. 1 tr. zák., nebylo zjištěno místo spáchání, ale místní příslušnost bylo možno určit podle bydliště obou obviněných ve smyslu ustanovení §18 odst. 2 tr. ř., popř. podle místa, kde trestná činnost vyšla najevo, což je obvod soudního okresu Plzeň-město. V případě trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 odst. 2 písm. a) tr. zák. bylo pak od počátku jednoznačně dáno místo spáchání před Okresním soudem Plzeň-jih, který má své sídlo také v obvodu soudního okresu Plzeň-město. Podle názoru ministryně spravedlnosti je tedy zřejmé, že v dané věci byl k vykonávání dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení věcně i místně příslušný státní zástupce činný u Okresního státního zastupitelství Plzeň-město a právě tento státní zástupce byl příslušný k rozhodování o výše zmíněných stížnostech obviněných proti rozhodnutí policejního orgánu o zahájení trestního stíhání.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že:
- usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-26,
- usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-29,
byl porušen zákon v neprospěch obviněných JUDr. R. M. a V. P. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadená usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §7 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v platném znění, státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Podle ustanovení §12 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, o zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech konaných právními čekateli, v platném znění, je k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud takto vyhláška nestanoví jinak.
Podle ustanovení §16 tr. ř. řízení v prvním stupni koná, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, okresní soud.
Podle ustanovení §17 odst. 1 tr. ř. krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. Výjimky z uvedeného ustanovení se netýkají projednávané věci.
Podle ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán a podle ustanovení §18 odst. 2 tr. ř. nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Podle ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
Podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.
Nejvyšší soud České republiky po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že proti obviněnému JUDr. R. M. bylo výše specifikovaným usnesením policejního orgánu zahájeno trestní stíhání pro trestný čin nadržování podle §166 odst. 1 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a proti obviněnému V. P. bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin nadržování podle §166 odst. 1 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 odst. 2 písm. a) tr. zák. U uvedených trestných činů činí dolní hranice trestu odnětí svobody méně než pět let, proto by byl v případě podání obžaloby u soudu k jejich projednání věcně příslušný okresní soud.
Ze shora citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že místní a věcná příslušnost státního zástupce pro vykonávání dozoru na zákonností v přípravném řízení trestním se odvíjí od příslušnosti soudu k řízení o trestném činu, který je předmětem přípravného řízení.
Trestného činu nadržování se obvinění JUDr. R. M. a V. P. podle výroku příslušného usnesení o zahájení trestního stíhání měli zkráceně dopustit tím, že pomohli pravomocně odsouzenému pachateli trestného činu Ing. V. Ř. v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání nebo trestu tím, že v přesně nezjištěnou dobu, nejdříve od 7. 4. 2006 do nejpozději 15. 5. 2006, v souvislosti s kupní smlouvou o úplatném převodu nemovitosti mezi obcí L., zastoupenou Ing. V. Ř. jako starostou obce jako prodávajícím a mezi V. P. jakou kupujícím, datovanou dnem 27. 3. 2006, když
- JUDr. R. M. v uvedenou dobu na přesně nezjištěném místě vyhotovil a následně na přesně nezjištěném místě a nejištěným způsobem předal Ing. V. Ř. dodatečně vyhotovený zápis z jednání mezi Ing. V. Ř. a V. P. a dále
- JUDr. R. M. v uvedenou dobu na přesně nezjištěném místě vyhotovil a následně na přesně nezjištěném místě a nejištěným způsobem předal Ing. V. Ř. dodatečně vyhotovený dodatek č. 1 datovaný dnem 31. 3. 2006 ke smlouvě o úplatném převodu nemovitosti,
- přičemž oba tyto dokumenty v uvedenou dobu na nezjištěném místě podepsal svědek V. P., přičemž veškeré shora uvedené jednání bylo činěno za účelem zakrytí trestné činnosti nyní již pravomocně odsouzeného Ing. V. Ř.
Z uvedeného je zřejmé, že místo spáchání projednávaného trestného činu nadržování podle §166 odst. 1 tr. zák. zjištěno nebylo. Místní příslušnost bylo však možno zcela jednoznačně určit podle ustanovení §18 odst. 2 tr. ř., podle kterého nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, a jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. V případě tohoto činu byl tak místně příslušným obvod Okresního soudu Plzeň-město, ve kterém mají oba obvinění bydliště.
Trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 odst. 2 písm. a) tr. zák. se obviněný V. P. sám podle výroku příslušného usnesení o zahájení trestního stíhání měl zkráceně dopustit tím, že v procesním postavení svědka nejprve dne 12. 9. 2006 při svém výslechu při Policii ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Plzeň, Prešovská 10, Plzeň, poté při svém výslechu v průběhu hlavního líčení u Okresního soudu Plzeň-jih, Sady 5. května 11, Plzeň, dne 10. 1. 2007 a dne 11. 4. 2008 vypovídá zřejmou nepravdu o jednání dne 27. 3. 2006 v obci L., okr. P.-j., s odsouzeným Ing. V. Ř. V případě tohoto trestného činu bylo tedy od počátku jednoznačně dáno místo spáchání činu před Okresním soudem Plzeň-jih, který má své sídlo v obvodu Okresního soudu Plzeň-město, proto místně příslušným byl rovněž, stejně jako u trestného činu nadržování, obvod Okresního soudu Plzeň-město, ve kterém byl trestný čin spáchán.
Je tedy možno uzavřít (s přihlédnutím k výše citovanému ustanovení §12 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb.), že v projednávané trestní věci obviněných JUDr. R. M. a V. P. byl k vykonávání dozoru nad zachováváním zákonností v přípravném řízení trestním věcně i místně příslušný státní zástupce činný u Okresního státního zastupitelství Plzeň-město a tento byl také příslušný k rozhodování o stížnostech obou obviněných proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Západočeského kraje, Územního odboru SKPV Plzeň-jih, oddělení obecné kriminality, ze dne 7. 5. 2009, č.j. KRPP-2478-21/TČ-2009-030671, kterým bylo zahájeno jejich trestní stíhání.
Nejvyšší soud České republiky se proto z výše rozvedených důvodů ztotožnil s názorem ministryně spravedlnosti zmíněným ve stížnosti pro porušení zákona, že pokud o předmětných stížnostech obviněných JUDr. R. M. a V. P. proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-jih, a to namísto příslušného státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, došlo tímto postupem k porušení zákona v neprospěch obou obviněných.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že:
1) pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-26, byl porušen zákon v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného JUDr. R. M.,
2) pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň–jih ze dne 29. 5. 2009, č.j. ZT 107/2009-29, byl porušen zákon v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného V. P.
Nejvyšší soud České republiky podle §269 odst. 2 tr. ř. napadená usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství Plzeň-město přikázáno, aby jako věcně i místně příslušný věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněných JUDr. R. M. a V. P., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněných (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. září 2010
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal