ECLI:CZ:NS:2010:6.TDO.69.2010.1
sp. zn. 6 Tdo 69/2010-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2010 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. M. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2009, sp. zn. 7 To 44/2008, jakosoudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 31/2006, o návrhu na odklad, resp. přerušení výkonu rozhodnutí podaném podle §265h odst. 3 tr. ř. takto:
Podle §265h odst. 3 tr. ř. se o d k l á d á a p ř e r u š u j e až do rozhodnutí o dovolání výkon rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2009, sp. zn. 7 To 44/2008.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, byl obviněný J. M. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“), neboť podle skutkových zjištění jmenovaného soudu „dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením „R.“ v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu“ .
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §221 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dva roky a šest měsíců. Podle §59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným D. H. částku ve výši 229.200,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Územní pracoviště Prachatice, částku ve výši 337.860,45 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození D.H. a Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Územní pracoviště Prachatice, odkázáni se zbytky nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obviněný, krajský státní zástupce v Českých Budějovicích a poškození D.H. a Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. z podnětu odvolání krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák., neboť „dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením „R.“ v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu “. Za to jej odsoudil podle §222 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle §55 odst. 1 písm. a)tr. zák. mu uložil trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm. Podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozeným D. H., částku ve výši 458.400,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Územní pracoviště Prachatice, částku ve výši 675.721,- Kč. Odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
Z podnětu dovolání obviněného Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 6 Tdo 1347/2008, podle §265k odst. 1 tr. ř. citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil, podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud totiž dospěl k závěru, že je třeba, aby Vrchní soud v Praze znovu rozhodl o odvoláních obviněného, krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, důsledně posoudil, zda v daném případě nebyly na straně obviněného splněny všechny podmínky nutné obrany podle §13 tr. zák., resp. dospěje-li k závěru, že došlo k intenzivnímu excesu z nutné obrany, zvlášť pečlivě vážil právní kvalifikaci, neboť za skutkových zjištění vyjádřených ve výroku napadeného (a zrušeného) rozsudku se kvalifikace podle §222 odst. 1 tr. zák. nejeví jako přiléhavá.
Ve věci posléze znovu rozhodoval Vrchní soud v Praze. Usnesením ze dne 16. 6. 2009, sp. zn. 7 To 44/2008, podle §256 tr. ř. odvolání obviněného, krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl (stručně shrnuto), že jednání, které je mu kladeno za vinu, bylo nutnou obranou ve smyslu §13 tr. zák. a navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2009, sp. zn. 7 To 44/2008, jakož i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a s ohledem na řádně zjištěný skutkový stav věci pak podle §265m odst. 1 tr. ř. ve věci nově rozhodl tak, že jej podle §226 písm. b) tr. ř. obžaloby zprošťuje. Současně Nejvyšší soud požádal, aby ve smyslu §265o odst. 1 tr. ř. odložil vykonatelnost napadeného rozsudku do doby, než bude o podaném dovolání rozhodnuto.
Dne 19. 1. 2010 byl Nejvyššímu soudu předložen (společně s dovoláním obviněného a příslušným trestním spisem) návrh předsedy senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích na odklad, resp. též přerušení (obviněnému běží zkušební doba podmíněného odsouzení) výkonu rozhodnutí ve smyslu §265h odst. 3 tr. ř. Předseda senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích v tomto návrhu mj. poznamenal, že otázku přiměřenosti zvoleného způsobu obrany vůči útočníkovi nelze posuzovat pouze z hlediska emočního vztahu osoby odvracející útok vůči útočníkovi, ale i z hlediska toho, jaké následky hrozily osobě odvracející útok, tedy obviněnému ze strany poškozeného. Přitom zdůraznil, že s tím samozřejmě souvisí i otázka, zda způsob obrany, který v daném případě obviněný zvolil, byl s ohledem na hrozbu a podmínky, za jakých musel jako napadený celou situaci vyhodnotit, v zákonných mezích §13 tr. zák. Uzavřel, že po prostudování druhého dovolání obviněného, jakož i vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství a obsahu předložených spisů, dospěl k závěru, že doposud přetrvávají názorové rozdíly stran aplikace ustanovení §13 tr. zák. ve prospěch obviněného, resp. že nelze vyloučit, že Nejvyšší soud dovolání obviněného opět posoudí jako důvodné a shledá, že v tomto případě mu svědčily podmínky nutné obrany ve smyslu §13 tr. zák. a v návaznosti na to učiní příslušné rozhodnutí.
Nejvyšší soud konstatuje, že posuzovaná trestní věc je především z hlediska právního posouzení velmi složitá. O tom ostatně svědčí i průběh samotného trestního řízení. Současně lze přisvědčit předsedovi senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích, že v daném případě doposud mezi jednotlivými orgány činnými v trestním řízení přetrvávají názorové rozdíly stran aplikace ustanovení §13 tr. zák. ve prospěch obviněného. V této souvislosti je možno poukázat např. na obsah vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ke druhému dovolání obviněného. V něm tato učinila závěr, že obrana obviněného byla přiměřená, a navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, event. pokud by dovolací soud naznal, že věc je možné vrátit k opětovnému projednání a rozhodnutí pouze Vrchnímu soudu v Praze, navrhla, aby věc byla přidělena jinému senátu.
Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání obviněného, nelze vyloučit, že dovolání může být shledáno důvodným a věc by mohla být posouzena a rozhodnuta způsobem, který bude pro obviněného příznivější, než se stalo napadeným rozhodnutím. V takovém případě by se stal výkon napadeného rozhodnutí nepřípustným.
Nejvyšší soud proto podle §265h odst. 3 tr. ř. až do rozhodnutí o dovolání odložil (ze spisu není zřejmé, že by již byl prováděn výkon rozhodnutí stran výroku o trestu propadnutí věci a výroku o náhradě škody) a přerušil (již běží podmíněný trest odnětí svobody) výkon rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2009, sp. zn. 7 To 44/2008.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. ledna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý