ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.1462.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1462/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. ledna 2010 o dovolání obviněného P. K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. 5 To 171/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 3 T 144/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 3. 2009, sp. zn. 3 T 144/2008, byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. 5 To 171/2009, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2009, sp. zn. 5 To 171/2009, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný spatřuje pochybení Krajského soudu v Ostravě v tom, že zamítl jeho návrh na výslech svědkyně, která měla být očitým svědkem události. Odvolací soud se tím údajně dopustil porušení jeho ústavně zaručeného práva na obhajobu a na spravedlivý proces, které jsou zakotveny v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Skutková zjištění jsou z těchto důvodů neúplná a soudy podle obviněného dospěly k nesprávnému závěru o jeho vině. Obviněný v této souvislosti poukázal na řadu rozhodnutí Ústavního soudu, jimiž se snaží zdůraznit význam šetření základních lidských práv v trestním řízení. Obviněný rovněž nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu. Poukázal zejména na to, že závěry uvedené v odůvodnění rozhodnutí jsou v rozporu s provedeným dokazováním a tvrdí, že poškozený jej při provedené rekognici nepoznal a označil za pachatele zcela jinou osobu.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze den 25. 5. 2009, sp. zn. 5 To 171/2009, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný brojí zejména proti skutkovým zjištěním soudu, a to výhradami vůči rozsahu a průběhu dokazování v řízení před soudem prvního stupně a především vůči způsobu, jímž soud hodnotil provedené důkazy. Tímto se však obviněný domáhá odchylného posouzení skutku. Pokud obviněný vznáší námitku proti obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí, je v tomto rozsahu jeho dovolání nepřípustné vzhledem k ustanovení §265a odst. 4 tr. ř. K námitce obviněného, že soudy neprovedly jím navrhovaný důkaz výslechem svědkyně, nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že jde o irelevantní požadavek, neboť obviněný neuvedl jméno svědkyně u hlavního líčení nebo je uvedl nesprávně, a jméno svědkyně neuvedl ani v odvolání, ani v dovolání. Obviněný se mylně domnívá, že jeho právu na obhajobu a na spravedlivý proces odpovídá povinnost soudu provést všechny důkazy, které obviněný navrhne. Soud je povinen v procesu dokazování dospět ke stavu, kdy provedené důkazy buď bez důvodných pochybností svědčí pro závěr o vině anebo soud dospěje k závěru, že je zde důvod pro zproštění obžaloby. Neznamená to ovšem, že by byl soud povinen provést všechny dostupné důkazy, a také v tomto případě měly soudy dostatečný důkazní základ pro závěr, že se stal skutek a že jeho pachatelem je obviněný P. K. Z těchto skutkových zjištění pak vyvodil správný právní závěr o jeho vině a uložil přiměřený trest.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř. Současně souhlasila, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. Souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání vyjádřila i pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Obviněný namítl nesprávný postup Krajského soudu v Ostravě, který zamítl jeho návrh na výslech svědkyně, která údajně měla být očitým svědkem posuzovaného skutkového děje. Obviněný touto námitkou nenapadá správnost hmotně právního posouzení skutkových závěrů učiněných soudy nižších stupňů, ale správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu věci a tedy i úplnost provedeného dokazování, správnost hodnocení důkazů a v důsledku toho i správnost a úplnost skutkového stavu věci. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný však uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů.
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že v posuzovaném případně nejde ani o tzv. opomenutý důkaz. Soudy v každé fázi trestního řízení zvažují zda, a v jakém rozsahu, je potřebné doplnit dosavadní stav dokazování, přičemž současně posuzují důvodnost návrhu na doplnění dokazování. Není proto povinností soudů akceptovat jakýkoliv důkazní návrh. Krajský soud v Ostravě vyhodnotil návrh na provedení důkazu navrhovaného obviněným jako nadbytečný, a proto návrh na doplnění dokazování provedením tohoto důkazu zamítl (viz č. l. 169 spisu). K tomu je zapotřebí doplnit, že obviněný nebyl uznán vinným trestným činem pouze na základě jediného důkazu, a to výpovědi poškozeného J. M., nýbrž soudy opřely své závěry o jeho vině o celou řadu dalších důkazů, zejména o výpovědi svědků L. B., B. P., A. B., P. P. a L. B.
Pokud jde o námitku obviněného, v níž nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu, jde o námitku, která se zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem i s ostatními dovolacími důvody přípustnými podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť podle ustanovení §265a odst. 4 tr. ř. není přípustné dovolání jen proti důvodům rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného P. K. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. ledna 2010
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek