Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.04.2010, sp. zn. 7 Tdo 492/2010 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.492.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.492.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 492/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 4. 2010 o dovolání obviněného A. Š. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 7 To 285/2009, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 342/2008 takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. Š. odmítá. Odůvodnění: Obviněný A. Š. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 7 To 285/2009, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2009, sp. zn. 89 T 342/2008. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že trest, který mu byl uložen, je nepřiměřeně přísný. Tím obviněný v podstatě jen opakoval to, co uvedl v odvolání, které zaměřil rovněž jen proti výroku o trestu s požadavkem, aby mu byl uložený trest zmírněn. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně nové projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je možné podat jen z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. a který se nemůže opírat o jiné důvody. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze napadat výrok o trestu námitkami, které se týkají přiměřenosti uloženého trestu (viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o uložení trestu napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a v posuzované věci to reálně ani nepřicházelo v úvahu. Obviněný byl odsouzen pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), za který mu byl uložen trest odnětí svobody na 28 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, tedy přípustný druh trestu ve výměře spadající do dolní poloviny sazby odnětí svobody stanovené v rozpětí od jednoho roku do pěti let. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je speciálním hmotně právním dovolacím důvodem stanoveným jen ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z tohoto vzájemného poměru obou dovolacích důvodů vyplývá, že má-li být z hmotně právního důvodu napaden samotný výrok o uložení trestu, může se tak stát jedině s použitím speciálního dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž ovšem není pouhá nepřiměřenost trestu. Nelze pominout samotnou povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě těch nejzávažnějších vad pravomocných rozhodnutí, a nikolik k jejich běžnému přezkumu třetí instancí. Otázka přiměřenosti trestu je záležitostí aplikace ustanovení §23 odst. 1 tr. zák. o účelu trestu a ustanovení §31 odst. 1 tr. zák. o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu a výměry trestu. Jde sice o ustanovení hmotného práva, avšak přesto otázka přiměřenosti trestu nespadá ani pod tu variantu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Připustit opačný výklad, podle něhož by nepřiměřenost uloženého trestu měla být „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., by bylo v jasném rozporu s logikou vzájemného vztahu obou dovolacích důvodů a kromě toho by takový výklad v podstatě popíral jakýkoli význam ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Toto ustanovení by bylo nadbytečné, nefunkční a konec konců i bezpředmětné, neboť uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy zároveň bylo „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud postupem podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. dubna 2010 Předseda senátu : JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
Datum rozhodnutí:04/29/2010
Spisová značka:7 Tdo 492/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.492.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§187 odst. 1 tr. zák.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09